Duchovní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m celkově zpochybněno
Vytvoření vpodstatě nové stránky místo nevyhovujícího pahýlu
Řádek 1:
'''Duchovní''' je obecně označení osoby, která ([[Religionistika|religionisticky]] viděno) je prostředníkem mezi věřícími a [[Bůh|Bohem]] (což ovšem neznamená, že kontakt s Bohem nemohou věřící navázat přímo, prostřednictvím modlitby, stejně jako Bůh je může oslovit jinak než prostřednictvím kněze). V [[Katolická církev|katolické církvi]] se duchovním (knězem) může stát pouze pokřtěný muž prostřednictvím kněžského svěcení, v evangelických církvích svěcení neprobíhá a ordinovány bývají i ženy.
{{celkově zpochybněno}}
 
'''Duchovní''' je obecné označení pro pracovníka [[církev|církve]], jehož povoláním je kázat, pastoračně vést, vyučovat, zvěstovat křesťanskou víru, duchovně spravovat svěřenou farnost, sbor či komunitu atp. V [[Katolická církev|Katolické církvi]] má tento pracovník zpravidla název [[farář]], v protestantských církvích někdy také [[kazatel]] či [[pastor]], v [[Anglikánská církev|anglikánské církvi]] [[reverend]].
Ačkoli se pojem '''[[duchovní]]''' často chápe jako [[Synonymie|synonymní]] k výrazu '''kněz''' (tak např. SSČ<sup>1</sup>), duchovní je výraz širší. V katolictví a pravoslaví se duchovním kandidát stává už přijetím [[Nižší svěcení|nižších svěcení]], kdy ještě není knězem<sup>2</sup>.
Výraz duchovní (jakožto [[Hyperonymum|hyperonymum]] k výrazu kněz) je vhodnější použít také tam, kde by bylo užití termínu ''kněz'' neobvyklé (např. je přijatelnější věta ''Rabín je židovský duchovní'' než ''Rabín je židovský kněz'', ač v [[Judaismus|judaismu]] funkce kněze existovala (jak o tom svědčí mj. [[Starý zákon|Starý]] i [[Nový zákon]]) a existuje dodnes) nebo u kazatelů evangelických církví, které termínu ''kněz'' neužívají.
 
 
== Křesťanství ==
 
 
 
=== Katolická církev ===
 
Jako duchovní bývá označován muž, který podstoupil některý stupeň svěcení. Poté, co byla po [[2._vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil|2. vatikánském koncilu]] nižší svěcení (podjáhenství, ostiariát, lektorát, exorcistát a akolutát) v roce 1973 zrušena, zůstávají tři svěcení vyšší - podjáhenství, jáhenství a presbyterát (kněžství), nejvyšším stupněm kněžství je episkopát - úřad biskupa<sup>3</sup> (z řec. episkopos - dohližitel (na pořádek v oblasti (diecézi, ev. metropoli (arcidiecézi) mu svěřené).
 
 
== Související pojmy ==
 
 
'''Klerik''' (z lat. clerus, a to z řec. kléros povolání, úděl (úděl duchovních: vést lidi k spasení<sup>4</sup>) je muž, jenž přijal některý z tří stupňů kněžského svěcení (diakonát (jáhenství), presbyterát (kněžství) nebo episkopát (biskupské svěcení)<sup>2</sup>,<sup>3</sup>. V praxi může tento výraz označovat:
*1. [[jáhen|jáhna]] – kandidáta kněžství;
*2. příslušníka katolického duchovního stavu bez ohledu na stupeň dosaženého svěcení<sup>5</sup>
*3. bohoslovce (studujícího katolické bohoslovecké fakulty)<sup>6</sup>
 
 
== Reference ==
 
*<sup>1</sup> Slovník spisovné češtiny, Academia 2006
*<sup>2</sup> http://www.iencyklopedie.cz/klerus/
*<sup>3</sup> http://www.iencyklopedie.cz/sveceni/
*<sup>4</sup> J. Holub, S. Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN 1992
*<sup>5</sup> Encyklopedie Diderot
*<sup>6</sup> Nový akademický slovník cizích slov, Academia 2006
 
{{náboženský pahýl}}