Verze z 27. 3. 2008, 06:50 editovat Cinik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 47 310 editací m celkově zpochybněno ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 5. 2008, 05:37 editovat zrušit editaci Jiří Janíček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 084 editací Vytvoření vpodstatě nové stránky místo nevyhovujícího pahýlu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Duchovní''' je obecně označení osoby, která ([[Religionistika\|religionisticky]] viděno) je prostředníkem mezi věřícími a [[Bůh\|Bohem]] (což ovšem neznamená, že kontakt s Bohem nemohou věřící navázat přímo, prostřednictvím modlitby, stejně jako Bůh je může oslovit jinak než prostřednictvím kněze). V [[Katolická církev\|katolické církvi]] se duchovním (knězem) může stát pouze pokřtěný muž prostřednictvím kněžského svěcení, v evangelických církvích svěcení neprobíhá a ordinovány bývají i ženy. ~~{{celkově zpochybněno}}~~ '''Duchovní''' je obecné označení pro pracovníka [[církev\|církve]], jehož povoláním je kázat, pastoračně vést, vyučovat, zvěstovat křesťanskou víru, duchovně spravovat svěřenou farnost, sbor či komunitu atp. V [[Katolická církev\|Katolické církvi]] má tento pracovník zpravidla název [[farář]], v protestantských církvích někdy také [[kazatel]] či [[pastor]], v [[Anglikánská církev\|anglikánské církvi]] [[reverend]]. Ačkoli se pojem '''[[duchovní]]''' často chápe jako [[Synonymie\|synonymní]] k výrazu '''kněz''' (tak např. SSČ<sup>1</sup>), duchovní je výraz širší. V katolictví a pravoslaví se duchovním kandidát stává už přijetím [[Nižší svěcení\|nižších svěcení]], kdy ještě není knězem<sup>2</sup>. Výraz duchovní (jakožto [[Hyperonymum\|hyperonymum]] k výrazu kněz) je vhodnější použít také tam, kde by bylo užití termínu ''kněz'' neobvyklé (např. je přijatelnější věta ''Rabín je židovský duchovní'' než ''Rabín je židovský kněz'', ač v [[Judaismus\|judaismu]] funkce kněze existovala (jak o tom svědčí mj. [[Starý zákon\|Starý]] i [[Nový zákon]]) a existuje dodnes) nebo u kazatelů evangelických církví, které termínu ''kněz'' neužívají. == Křesťanství == === Katolická církev === Jako duchovní bývá označován muž, který podstoupil některý stupeň svěcení. Poté, co byla po [[2._vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil\|2. vatikánském koncilu]] nižší svěcení (podjáhenství, ostiariát, lektorát, exorcistát a akolutát) v roce 1973 zrušena, zůstávají tři svěcení vyšší - podjáhenství, jáhenství a presbyterát (kněžství), nejvyšším stupněm kněžství je episkopát - úřad biskupa<sup>3</sup> (z řec. episkopos - dohližitel (na pořádek v oblasti (diecézi, ev. metropoli (arcidiecézi) mu svěřené). == Související pojmy == '''Klerik''' (z lat. clerus, a to z řec. kléros povolání, úděl (úděl duchovních: vést lidi k spasení<sup>4</sup>) je muž, jenž přijal některý z tří stupňů kněžského svěcení (diakonát (jáhenství), presbyterát (kněžství) nebo episkopát (biskupské svěcení)<sup>2</sup>,<sup>3</sup>. V praxi může tento výraz označovat: 1. [[jáhen\|jáhna]] – kandidáta kněžství; 2. příslušníka katolického duchovního stavu bez ohledu na stupeň dosaženého svěcení<sup>5</sup> 3. bohoslovce (studujícího katolické bohoslovecké fakulty)<sup>6</sup> == Reference == <sup>1</sup> Slovník spisovné češtiny, Academia 2006 <sup>2</sup> http://www.iencyklopedie.cz/klerus/ <sup>3</sup> http://www.iencyklopedie.cz/sveceni/ <sup>4</sup> J. Holub, S. Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN 1992 <sup>5</sup> Encyklopedie Diderot *<sup>6</sup> Nový akademický slovník cizích slov, Academia 2006 {{náboženský pahýl}}

Duchovní: Porovnání verzí