Pojivová tkáň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ar:نسيج ضام
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
 
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace [[Ion|iontů]] a [[voda|vody]], tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i [[tělní tekutiny]], které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.
 
Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá/spongiozní, konpaktní/hutná). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
 
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří [[vazivo]], [[chrupavka]] a [[kost]].
Řádek 12 ⟶ 14:
** amorfní složka
 
Pojivová tkáň se skládá z [[buňka|buněk]] a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (vláknitouz kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).
 
Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na [[imunita (biologie)|imunitní reakci]] organismu ([[makrofág]]y, [[žírná buňka|žírné buňky]]).