Klerikalismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m preklep i/y
doplnění
Řádek 3:
V širším slova smyslu se za klerikální označují i strany, které jsou pouze inspirovány [[křesťanství|křesťanským]] světovým názorem a sociálním učením církve, tato definice však není obecně přijímána. Tuto širší definici naplňuje současná nástupkyně výše zmíněné České strany lidové, [[KDU-ČSL]].
 
Stejně jako se v běžné mluvě chybně hovoří o církvích i mimo [[křesťanství]], lze se občas setkat s nesprávným použitím pojmu klerikální i ve vztahu k např. islamistickým stranám.
Význam klerikálních stran ve [[20. století]] prudce upadl, jednak kvůli silnému poklesu politického i morálního vlivu církví v západním světě ve druhé polovině 20. století, jednak proto, že [[katolická církev]], s níž byla spojena většina významných klerikálních stran, zhruba v polovině 20. století začala cíleně omezovat politické působení svých kněží v politice. V současné době potřebují kněží k přijetí významnějších politických funkcí výslovně svolení [[biskup]]a, které je ovšem vydáváno jen zřídka. Další okolností je, že dříve výrazně křesťansky orientované strany často osekaly svou křesťanskou politiku, aby zvýšily svůj [[voličský potenciál]], což vede k tomu, že v některých případech je jejich označení za křesťanské již spíše formální. Příkladem může být německá [[CDU]], u níž dokonce někteří němečtí [[biskup]]ové požadovali, aby vyškrtla odkaz na [[křesťanství]] ze svého názvu.
 
Význam klerikálních stran ve [[20. století]] prudce upadl, jednak kvůli silnému poklesu politického i morálního vlivu církví v západním světě ve druhé polovině 20. století, jednak proto, že [[katolická církev]], s níž byla spojena většina významných klerikálních stran, zhruba v polovině 20. století začala cíleně omezovat politické působení svých kněží v politice. V současné době potřebují kněží k přijetí významnějších politických funkcí výslovně svolení [[biskup]]a, které je ovšem vydáváno jen zřídka. Další okolností je, že dříve výrazně křesťansky orientované strany často osekaly svou křesťanskou politiku, aby zvýšily svůj [[voličský potenciál]], což vede k tomu, že v některých případech je jejich označení za křesťanské již spíše formální. Příkladem může být německá [[CDU]], u níž dokonce někteří němečtí [[biskup]]ové požadovali, aby vyškrtla odkaz na [[křesťanství]] ze svého názvu.
 
[[Kategorie:Politika]]
[[Kategorie:Křesťanství]]
 
[[en:Clericalism]]