Verze z 17. 4. 2008, 22:59 editovat Apteryx (diskuse \| příspěvky) 213 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 5. 2008, 09:43 editovat zrušit editaci 89.102.15.193 (diskuse) smazání opakujícího odstavce Přejít na další porovnání →
Řádek 2: Označení ''kovová vazba'' vychází z představy moderní '''[[teorie kovů]]''', podle které [[valenční elektron]]y [[atom]]ů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové [[Ion\|ionty]] jsou obklopeny a prostoupeny jakýmsi „elektronovým [[plyn]]em“. Přítomnost takových volných elektronů velmi dobře vysvětluje vysokou [[tepelná vodivost\|tepelnou]] a [[Elektrická vodivost\|elektrickou vodivost]], kovový lesk, pravidelná krystalická mřížka, nízká elektronegativita, tvorba kationtů, neprůhlednost a další vlastnosti kovů. ~~Kovová vazba~~ Je specifický typ vazby, která se ustavuje, mezi atomy kovů. Valenční elektrony atomů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové ionty jsou obklopeny a prostoupeny elektronovým plynem. Prvky na které působí kovová vazba v periodické tabulce určíme následujícím pravidlem: Prvek je kovem, jestliže počet elektronů jeho nejvyšší zaplňované vrstvy je menší nebo roven číslu periody, v níž se nachází Charakteristické vlastnosti kovů jako je kovový lesk, tažnost, kujnost, tepelná a elektrická vodivost, jsou podmíněny kovovou vazbou. Kov se skládá z mřížky, která je tvořena např. kationty které jsou rozmístěny do uzlových bodů krystalové mřížky. Soudružnost krystalů je způsobována různymi silami podle toho, jaké částice tvoří krystalickou strukturu. U iontových krystalů jsou soudružné síly převážně elektrostatické. Podobnou strukturu jako iontové krystaly mají i látky, u kterých se vedle iontového charakteru uplatní i kovalentní charakter. Jsou-li krystalické struktury vybudovány z molekul, uplatní se van der Waalsovy síly, vodíková vazba nebo slabé elektrostatické interakce.

Kovová vazba: Porovnání verzí