Přízřenice: Porovnání verzí

Součástí Brna se Přízřenice staly [[16. duben|16. dubna]] [[1919]]. V letech [[1947]]-[[1949]] byl v rámci Brna celý přízřenický katastr součástí městského obvodu '''Brno VIII'''. V letech 1949-[[1954]] pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu '''Brno XI'''. Ze srovnání historických map je patrné, že někdy v první polovině 50. let došlo k úpravě katastrální hranice Přízřenic a Modřic, při které byla hranice částečně narovnána, přičemž se rozloha Přízřenic pravděpodobně zmenšila ve prospěch Modřic. Od roku 1954 pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu '''Brno IX'''. Jeho název byl [[1957]] změněn na '''Brno IX-Horní Heršpice'''. Roku [[1960]] se z něj stala městská část '''Horní Heršpice''', přejmenovaná roku [[1971]] na '''Brno IX. Horní Heršpice'''. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Přízřenic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly některé okrajové pozemky přízřenického katastru připojeny k Dolním Heršpicím. Došlo rovněž k další korekci katastrální hranice nejen s Modřicemi (ty nyní získaly parcely 1451/33, 1451/34, 1451/35, 1451/36, 1451/37, 1451/38 a 1451/39; naopak ve prospěch Přízřenic přišly o parcely 539/61, 539/62, 539/3, 539/4, 539/5, 539/6, 539/63, 539/64, 539/65, 539/66, 539/67, 539/68, 539/69, 539/70, 539/71, 539/72, 539/73, 539/74, 539/75), ale zároveň s Moravany (ty získaly [[parcela|parcely]] 1223/26, 1223/25, 1223/24, 1223/19, 1223/20, 1223/23, 1223/21 a 1223/22).