Tárá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění + oprava "kolo samsáry" na "koloběh samsáry" + kateogire Sanskrtské buddhistické pojmy |
doplnění a opravy |
||
Řádek 17:
| atributy =
}}
'''Tárá''', též '''Tára''' (v [[dévanágarí]] तारा; [[tibetština|tibetsky]] ''Dölma'' [''sGrol-ma'']), je
Na Táru je často pohlíženo jako na bytost, která lidem může pomoci před hrozícím nebezpečím.
| příjmení = Fisher
| jméno = Robert E.
Řádek 29:
| strany = 46
| jazyk = angličtina
}}</ref> Podle okolností se může projevit v pokojné nebo hněvivé podobě a její moc překračuje ovládnutí těchto světských obav a sahá až do nebí a pekel.<ref name="Lopez"/>
Tárá má mnoho podob, nejčastěji se vyskytuje jako Bílá Tárá a Zelená Tárá. ''Zelená Tárá'' představuje aktivní, energetickou stránku soucítění a je národní ochránkyní [[Tibet]]u. ''Bílá Tárá'' naopak ztělesňuje plodný, mateřský aspekt soucítění.<ref>{{Citace monografie
Řádek 93:
}}</ref> Z toho vyplývá, že Tářin kult jakožto buddhistického božstva zapustil v Indii své kořeny nejpozději v 7. století. Buddhistických legend o tom, jak se Tárá zrodila, je více. V základě se však neliší - Tárá je emanací Avalókitéšvary a zrodila se z jeho slzy. Jedna z verzí praví, že když Avalókitéšvara sledoval kolo [[samsára|samsáry]], uronil slzu, ze které se Tárá zrodila.<ref name="Lopez"/> Jiná legenda vypráví o tom, že když Avalókitéšvara sledoval kolo [[samsára|samsáry]], rozplakal se a z jeho slz se stalo jezero. Když rozkvetl první lotos, který na jezeře vyrostl, z jeho květu vyšla Tárá.<ref name="religionfacts"/>
Kult Táry byl v Tibetu rozšířen v [[11. století]] především zásluhou [[Atíša|Atíši]].<ref name="lexikon458">{{Citace monografie
V náboženském životě Tibetu dodnes Tárá zastává významnou roli. Reprezentuje podstatu láskyplné zbožnosti, která je základem každé náboženské praxe, od nejjednoduššího aktu uctívání ([[púdžá]]) až po hluboké meditace. Je proto nejpopulárnější, nejpřístupnější a nejpřitažlivější postavou tibetského pantheonu buddhů a bódhisattvů. „Sjednocuje v sobě všechny lidské i božské vlastnosti madοnny, její mateřská láska objímá vše živé. Rozšiřuje svou laskavou péčí na dobré i zlé, moudré i pošetilé, jako slunce září na hříšníky stejně jako na světce.“<ref name="govinda110">{{Citace monografie▼
| titul = Lexikon východní moudrosti
| překladatelé = Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková
| vydavatel = Votobia
| místo = Olomouc
| rok = 1996
| vydání = 1.
| isbn = 80-7198-168-0
▲| strany = 458 }}</ref> V náboženském životě Tibetu dodnes Tárá zastává významnou roli. Reprezentuje podstatu láskyplné zbožnosti, která je základem každé náboženské praxe, od nejjednoduššího aktu uctívání ([[púdžá]]) až po hluboké meditace. Je proto nejpopulárnější, nejpřístupnější a nejpřitažlivější postavou tibetského pantheonu buddhů a bódhisattvů. „Sjednocuje v sobě všechny lidské i božské vlastnosti madοnny, její mateřská láska objímá vše živé. Rozšiřuje svou laskavou péčí na dobré i zlé, moudré i pošetilé, jako slunce září na hříšníky stejně jako na světce.“<ref name="govinda110">{{Citace monografie
| příjmení = Góvinda
| jméno = Anágárika
Řádek 121 ⟶ 129:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Vzájemně se odlišují především barvou, dále atributy a držením těla, hněvivou či přívětivou podobou.<ref
V levé ruce Tárá obvykle třímá stonek lotosu, jehož zpravidla modrý květ utpala jí vyrůstá u levého ramene. Pravou ruku má většinou položenou na pravém koleně s dlaní a okem směřujícím směrem ven. Toto gesto je tzv. ''gesto nejvyšší štědrosti'' (v sanskrtu ''varada mudra''; tibetsky ''čhogčhingji čhaggja'') a je velmi častým gestem (''[[mudra|mudrou]]'') pokojných buddhistických božstev.<ref>{{Citace monografie
| |||