Wikipedie

Raimond II. z Tripolisu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Odkazy: link
m typos
Řádek 2:
'''Raimond II.''' ([[1115]] - [[1152]], též možno psát '''Raymond''' či '''Raimund''', latinsky '''Raimundus''') byl v letech [[1137]]-[[1152]] vládcem [[křižácké státy|křižáckého]] [[hrabství Tripolis]].
 
Raimond byl synem hraběte [[Pons z Tripolisu|Ponse I.]] a francouzské princezny [[Cecilie Francouzská|Cecilie]]. V roce [[1237]] se Raimond oženil s dcerou [[jeruzalémské království|jeruzalémského]] [[seznam jeruzalémských králů|krále]] [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] [[Hodierna z Tripolisu|Hodiernou]]. Následujícího roku v bitvě s [[damašek|damašskou]] amrádouarmádou padl hrabě Pons a na jeho místo nastoupil jeho syn jako ''Raimond II.'' Raimond, který byl přítomen osudné bitvy, dával porážku za vinu [[syřané|syrským]] křesťanům, které podezříval ze zrady.
 
Roku [[1239]] [[Zengí]], [[atabeg]] [[Mosul]]u a [[Aleppo|Aleppa]] oblehl hrad Barin, který se nacházel na území Tripolského hrabství. Raimond okamžitě volal o pomoc k jeruzalémskému králi [[Fulko I. Jeruzalémský|Fulkovi z Anjou]], ale Zengí zatím stihl poraziltporazit tripolskou armádu v bitvě mimo hradby a zajmout samotného hraběte. Zengí dále pokračoval v obléhání Barinu, ale začal s obleženými vyjednávat, když uslyšel, že další křižácké a byzantské posily z [[Antiochie]] jsou již na cestě. O příchodu vojsk antiochijského knížete [[Raimond z Poitiers|Raimonda z Poitiers]], hraběte z Edessy [[Joscelin II. z Edessy|Joscelina II.]] a [[byzanc|byzantského]] císaře [[Jan II. Komnenos|Jana]] však obležení nevědelinevěděli, a proto ochotně souhlasili, že vydají pevnost do rukou Zengímu vyměnouvýměnou za propuštění hraběte Raimonda a ukončení obléhání.
 
Roku [[1242]] začal Raimond II, spolupracovat s [[rytířské řády|rytířským řádem]] [[maltézský řád|johanitů]] a daroval jim hrad [[Krak des Chevaliers]], obrovskou pevnost ležící na cestě z Damašku ke Středozemnímu moři a několik dalších menších pevností. Johanité byli formálně nezávislí na tripolském hraběti a sloužili jako ochránci hranic Tripolského hrabství, které byly často napadány Damaškem a Zengího oddíly.
Řádek 16:
Raimond s krátkým odstupem vyrazil do Jeruzaléma za nimi, ale při cestě zpět do Tripolisu byl u městské brány zabit příslušníky muslimské sekty [[assassinové|assassinů]], spolu se dvěma svými [[rytíř]]i. Stal se tak prvním nemuslimem, který byl touto sektou [[atentát|zavražděn]]. Důvodem bylo pravděpodobně Raimondovo pozvání johanitů. Hodierna se okamžitě vrátila do Tripolisu, aby převzala vládu v hrabství a regentví za svého nezletilého syna [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda]]. Její synovec, král [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] jí, jako nejvyšší [[léno|lenní pán]] tripolského hraběte, zajistil podporu šlechticů Tripolského hrabství a Hodierna mu za to dovolila předat hrad [[Tortosa]] [[templáři|templářským rytířům]]. Ti měli za úkol chránit hranice před útoky [[Núr ad-Dín]]a, který výtáhl do války, když se doslechl o smrti tripolského vládce.
 
Hodierna a Raimond měli dvě děti. Dcera Melisenda byla později kandidátkou pro [[byzancByzanc|byzantského]] [[seznam byzantských císařů|císaře]] [[Manuel I. Komnenos|Manuela I.]]. Ze svatby nakonec sešlo, což se na krátkou dobu i podepsalo na zahraničně-politických vztazích [[křižácké státy|křižáckých států]] a Byzantské říše. Nástupcem Raimonda II. na trůn se stal jeho syn Raimond III.
 
==Odkazy==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Raimond_II._z_Tripolisu“