Církevní zákony v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
stylistika |
m + kat a další úpravy |
||
Řádek 1:
Takzvané
▲Takzvané "církevní zákony" jsou dva zákony z 14.10.[[1949]], kterými zavedl [[komunistický režim]] kontrolu nad životem církví a náboženských společností v [[Československo|Československu]]. První ze zákonů, zákon č. 217/49 Sb. se jmenoval Zákon, který zřizuje [[Státní úřad pro věci církevní]]a druhý s č. 218/49 Sb. nesl název Zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností. Podstatné části tohoto zákona byly zrušeny v roce 1990, zůstala hospodářská podpora církví.
Komunistická garnitura se zavedením těchto právních prostředků kontroly církevního života snažila v prvé řadě porazit svého největšího ideového protivníka po uchopení moci ve státě - [[katolická církev|katolickou církev]]. O tom svědčí pečlivé sledování situace, ohledně akceptování státních platů ze strany katolických [[farář|farářů]]. Aby si státní správa řadové katolické faráře naklonila, probíhala současně se zaváděním Zákona o hospodářském zabezpečení církve a náboženských společností rozsáhlá [[amnestie]] duchovních. Teprve po tom, co se státní správa ujistila, že duchovní všech církví tyto platy přijímají a že drtivá většina z nich složila slib věrnosti republice a jeho politickému zřízení a obdrželo za to [[státní souhlas]] k výkonu duchovenského povolání, odhodlala se k střetu s katolickou hierarchií. Tento střet skončil věznění několika biskupů, část z nich slib složila; následkem tohoto střetu bylo neobsazení některých [[diecéze|diecézí]] katolické církve v ČSR.
Dvě výše zmíněné složky nových zákonů - tedy nutnost obstarání si státního souhlasu k výkonu duchovenského povolání a hospodářská závislost církví a náboženských společností na státu, dokončená po provedení [[Měnová reforma|měnové reformy]] v roce [[1953]], jež veškeré nestátní instituce obrala o finanční rezervy, byly dva základní prostředky ovládání církve. Finanční kontrola byla uplatňována oboustraně, jak krácením platu neposlušným duchovním, tak vyplácením mimořádných odměn těm loayálním.▼
▲Dvě výše zmíněné složky nových zákonů - tedy nutnost obstarání si státního souhlasu k výkonu duchovenského povolání a hospodářská závislost církví a náboženských společností na státu, dokončená po provedení [[
[[Státní úřad pro věci církevní]] byl centrálním úřadem, který se staral o kontrolu církví, vymezenou církevními zákony. Mimo tento úřad působili tzv. církevní tajemníci, tedy zaměnstnanci církevních odborů jednotlivých [[národní výbor|národních výborů]]. Ti se starali o kontrolu všech duchovních v okresu či kraji, udělovali státní souhlas nižším duchovním, navrhovali je k mimořádným finančním odměnám, povolovali kázání duchovních z jiných okresů apod. O dění ve svěřené oblasti informovali církevní tajemníci poté zpětně Státní úřad pro věci církevní.▼
▲[[Státní úřad pro věci církevní]] byl centrálním úřadem, který se staral o kontrolu církví, vymezenou církevními zákony. Mimo tento úřad působili tzv. církevní tajemníci, tedy
Současně s hospodářským zabezpečení církví a náboženských společností proběhlo státní uznání dříve státem neuznaných církví (Bratrská jednota [[baptisté|baptistů]], [[Církev bratrská|Jednota českobratrská]], [[adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]], [[metodisté|Evangelická církev metodistická]] a [[Jednota bratrská]]. Za toto uznání ovšem musely tyto církve
[[Kategorie:Komunistický režim v Československu]]
▲Současně s hospodářským zabezpečení církví a náboženských společností proběhlo státní uznání dříve státem neuznaných církví (Bratrská jednota [[baptisté|baptistů]], [[Církev bratrská|Jednota českobratrská]], [[adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]], [[metodisté|Evangelická církev metodistická]] a [[Jednota bratrská]]. Za toto uznání ovšem musely tyto církve akceprovat zasahování státu do církevních záležitostí. Současně jiné menší denominace a náboženské společnosti byly zakázány např. [[Armáda spásy]], [[Křesťanské sbory]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů]], [[Svědkové Jehovovi]], [[Apoštolská církev]] a řada jiných [[pentekostalismus|letničních]] denomonací. Zároveň byla zrušena drtivá většina církevních [[Spolek|spolků]], které tyto církve právně zastupovaly a jiné, skre které i povolené církve a náboženské společnosti vykonávaly osvětvé, misijní a dobročinné aktivity.
| |||