Jan Hus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 82:
Doslov k Husově procesu tvořilo odsouzení Jeronýma Pražského, který se v dubnu 1415 dostavil do Kostnice, avšak Hus jej měl k rychlému odchodu. Poté, co Jeroným kázal v [[Bavorsko|Bavorsku]] proti koncilu, byl zatčen a dopraven do Kostnice, kde uznal odsouzení Wyklefovo i Husovo. Nebyl však propuštěn, s podezřením, že soudce obelstil. Při novém vyšetřování se přiznal k Wyklefovým i Husovým naukám a prohlásil za svůj největší hřích, že se Husa, „dobrého a svatého muže“, zřekl. [[30. květen|30. května]] [[1416]] byl odsouzen a upálen i Jeroným Pražský.
Smrt dvou českých kazatelů způsobila eskalaci napětí uvnitř Českého království, která posléze vedla k [[husitství|husitské revoluci]]. Jan Hus bývá hodnocen jako předchůdcem [[protestantská reformace|protestantské reformace]].Ještě téhož dne přátelům, kteří se jej ještě snažili přesvědčit, odpověděl, že by byl ochoten pokorně odvolat, kdyby se cítil vinný, ale že žádá důkaz z Písem. Sněm tak vyčerpal možnosti, jak odvrátit Husa od trestů předepsaných právem a podle církevních zákonů s ním jednal jako se zatvrzelým kacířem.
== Dílo ==
| |||