Doris Lessingová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění překladem z anglického originálu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 21:
{{NK ČR|jn19990005015}}
Prózy Doris Lessingové zpracovávají témata autobiografická i sociální a politické zápasy. Psala i psychologické thrillery a science fiction. Doris Lessingová je autorka, která s ženskou zkušeností zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou.<br />
Její próza se běžně dělí na tři různá období: období komunismu (1944-1956), kdy radikálně psala o sociálních otázkách (k tomuto tématu se vrátila ve své knize The Good Terrorist (1985)), období psychologické (1956 – 1969), a období sufismu (vnitřní a mystická část Islámu), kde v sérii Canopus uplatnila sufistické myšlenky v science fiction. Tuto sci-fi sérii pokládá za svoje nejvýznamnější dílo. <br />
Její obrat k science fiction však kritiky většinou příliš nenadchl. Například v New York Times v roce 1982 o její knize The Making of the Representative for Planet 8 John Leonard napsal: “Jedním z mnoha významných hříchů dvacátého století je, že odradilo aní Lessingovou....Nyní je její propaganda v zájmu naší bezvýznamnosti situována ve vesmírném razzmatazzu.” Lessingová na to reagovala slovy: Co si neuvědomili je, že v science fiction se objevují jedny z nejlepších společenských románů naší doby. Obdivuji také clasickou science fiction jako je Hudba krve od Grega Beara. Bear je skvělý spisovatel.” <br />
Narozdíl od některých autorů známých především díky své hlavní tvorbě, se D. Lessingová nikdy nebála uznat, že píše science fiction. Vystupovala jako čestný host (Writer Guest of Honour) na World Science Fiction Convention (Worldcon), její projev byl velmi dobře přijat. Svůj sci-fi román Memoirs of a Survivor popsala jako pokus o autobiografii. <br /> Její román The Golden Notebook je některými odborníky považován za feministickou klasiku, ale rozhodně ne samotnou autorkou, která později podotkla, že téma duševních kolapsů jako prostředku k uzdravení a osvobození se od iluzí, bylo kritiky přehlédnuto. Také ji zklamalo, že kritici nedocenili vyjímečnou strukturu tohoto románu. Jak sama autorka vysvětluje, v románu Walking in the Shade je Molly do určité míry postava vytvořená podle její velmi dobré přítelkyně Joan Rodker, dcery spisovatele a vydavatele Johna Rodkera.
Lessingové se nelíbí, že ji zaškatulkovali jako feministickou spisovatelku. Na otázku proč, odpověděla:
Řádek 31:
– Doris Lessing, The New York Times, 25 July 1982[10]
Za své nejdůležitější dílo považuje sci-fi sérii Canopus in Argos. Tyto knihy ukazují z mnoha perspektiv pokusy vyspělé společnosti o násilnou evoluci. Série Canopus ja částečně založena na konceptu Sufismu, se kterým ji seznámil Indries Shah. Dřívější práce o “vnitřním světě” jako Briefing for a Descent into Hell a Memoirs of a Survivor jsou s tímto tématem také úzce spojeny.
Největší archiv její literatury se nachází v #REDIRECT [[Harry Ransom Humanities Research Center]] na
•
•
•
• Shakespeare-Preis der Alfred Toepfer Stiftung F. V. S., Hamburg (1982)
• W. H. Smith Literary Award (1986)
Řádek 50:
• Premio Príncipe de Asturias (2001)
• S.T. Dupont Golden PEN Award (2002)
• Nobelova cenz za literaturu
== Dílo ==
Česky vyšly čtyři výbory z autorčina díla v letech 1961-1970 (Africké povídky, Mraveniště, Hra s tygrem, Muž a dvě ženy) a zmíněná prvotina. Od roku 1974 nebyla do češtiny přeložena ani jedna její kniha.
| |||