Sbor pověřenců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
Poválečný Sbor pověřenců začal pracovat [[18. září]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. V jeho čele stála o té doby konkrétní osoba - Předseda ZP (první byl [[Karol Šmidke]], poté od [[1946]]-[[1950]] [[Gustáv Husák]]). První poválečný (teda šestý) ZP nebyl volen, ale obsazen paritně zástupci Demokratické strany a [[Komunistická strana Slovenska|Komunistické strany Slovenska]]. Jeho činnost velmi omezila tzv. "třetí pražská dohoda", která rozhodla, že bude podřízen vládě [[Československo|Československa]].
Po [[volby|volbách]] v roce [[1946]] SNR [[14. srpen|14. srpna]] [[1946]] vytvořila nový ZP (v technickém pořadí sedmý, osmý atd.) v čele s [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]] a v podobě, kterou zavedl [[Košický vládní program]]. Byla to zjednodušeně řečeno slovenská vláda s velmi omezenými pravomocemi. Z československého hlediska šlo o projev asymetrické výkonné moci, neboť v [[Čechy|Zemi České]] a [[Země
Kompetence ZP byly po roku [[1948]] postupně několikrát zmenšeny, přestože počet pověřenců jedenástého ZP ([[1954]]-[[1956]]) byl zvýšen na 17, dvanáctého ([[1956]]-[[1960]]) na 15. ZP zanikl [[11. červenec|11. července]] přijetím [[Ústava ČSSR|Ústavy ČSSR]], podle které jeho kompetence převzala SNR, která se tehdy stala jednotným zákonodárným, vládním a výkonným orgánem.
|