Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typos, linkfix. |
m odstraněn odkaz na rozcestník |
||
Řádek 71:
[[Soubor:Klement_vez_CIMG0086.JPG|thumb|left|Astronomická věž Klementina]]
==Univerzita Karlo-Ferdinandova 1638-1740==
Roku [[1638]] císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] Karolinum odebral jezuitům a obnovil právnické a lékařské studium, ovšem pod císařským protektorem. Vleklá jednání mezi císařskou a arcibiskupovou stranou urychlila úspěšná obrana Starého města proti Švédům [[1648]], na níž se podíleli studenti obou kolejí. Ti pak také společně žádali o sjednocení pražské univerzity. Roku [[1654]] císař prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.
Vedení univerzity tvořil magistrát, složený z rektora, děkanů, jejich zástupců a císařem jmenovaného superintendenta. Panovník tak výrazně zasáhl do univerzitního života a i později omezoval jeho autonomii. Rektora na dvouleté období volil magistrát, střídavě z jednotlivých fakult; pokud byla řada na jezuitských fakultách, byl jím obvykle rektor Klementina. Privilegované postavení jezuitů opakovaně kritizovali příslušníci jiných řádů, zejména [[dominikáni|dominikánů]], od počátku 18. století je univerzita předmětem kritiky i za to, že se omezuje na zastaralé akademické předměty a neučí živé jazyky. Profesoři práv zanedbávají veřejné přednášky a věnují se placeným kurzům mimo univerzitu.
| |||