Artistická fakulta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m preklepy
A0 (diskuse | příspěvky)
m Upřesnění odkazu na rozcestník Kurz - Změněno na kurz (pedagogika)
Řádek 3:
Jejich úlohou bylo doplnit všeobecné vzdělání latinských škol. Rozsah studia mezi artistickými fakultami a lépe organizovanými latinskými školami nebyl ostře ohraničen. Artistické fakulty měly výsady univerzitního studia a jejich posluchači mohli získat i akademické hodnosti. Původně se na artistických fakultách probíral úplný kurz tzv. [[Sedm svobodných umění|sedmi svobodných umění]], postupně se studium podle [[Aristotelés|Aristotela]] vymezilo jen na [[logika|logiku]], [[fyzika|fyziku]], [[metafyzika|metafyziku]] a [[etika|etiku]].
 
Studium na artistické fakultě mělo dva [[kurz (pedagogika)|kurzy]]y. V prvním kurzu se vyučovala logika a fyzika (''totum theatrum naturae''), studium trvalo jeden a půl až dva roky. Po složení zkoušek (''determinatio'') absolventi dostali titulu [[bakalář]]e. V druhém kurzu se přednášela metafyzika, [[matematika]], [[astronomie]], etika a [[politika]]. Po zkoušce licenciátu a mistra získal scholar titul magistra svobodných umění s povinností vyučovat a právem studovat na odborné fakultě univerzity.
 
Koncem [[17. století|17.]] a hlavně v [[18. století]] začaly pronikat na artistické fakulty nové filozofické náhledy a širší prostor si vydobyly i novější poznatky z [[Přírodní vědy|přírodních věd]]. Koncem 18. století se na ně začaly zavádět [[seminář]]e, zpočátku zaměřené na metodickou přípravu učitelů, potom jako instituce na přípravu vědeckého bádání. V 2. pol. [[19. století]] se přetvářely na odborné [[filozofická fakulta|filozofické fakulty]] a přípravu na univerzitní studium převzali osmitřídní gymnázia s maturitou. Koncem 19. století se začaly zřizovat samostatné přírodovědecké fakulty ke studiu matematicko-přírodních věd, na filozofických fakultách se přednášely jen filologické a společenské vědy.