'''Prácheňsko''' je velmi starou historickou částí země [[česko|české]], zahrnující části nynějšího [[Plzeňský kraj|Plzeňského]] a [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Jako samostatný kraj zaniklo po roce [[1849]] po novém krajském uspořádání a bylo rozděleno mezi oba výše uvedené kraje. Tento stav s malými úpravami trvá dosud. Prácheňsko bylo pojmenováno podle hradu Prácheň u [[Horažďovice|Horažďovic]], který byl správním střediskem kraje. Název ''Prácheňsko'' se v současnosti užívá k vymezení části míst v obou [[kraj]]ích a v turistických a regionálních publikacích, název přežívá u části obyvatel v běžném vymezení se původu a část obyvatel dodnes připomíná zašlou slávu svého kraje. [[Písek]] má dodnes atmosféru nepodobnou ostatním okresním městům, ve městě zůstala výrazná paměť na velké časy jako jednoho z nejvýznamnějších měst celé české země. Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Markt Eisenstein (''Železná Ruda'') - Sušice (o níž se krom německého jména ''Schüttenhofen'' zachovalozachovala asi i komolenina jeho keltského názvu ''Setuakaton'', ovšem spíše hypoteticky)- Kasejovice (''Kasejowitz'')- [[Rožmitál pod Třemšínem]] (''Rosenthal'') - Milín u [[Příbram|Příbrami]] - dále šla hranice po řece [[Vltava|Vltavě]] k [[České Budějovice|Českým Budějovicům]] (''Budweis''), přesněji k [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]] (''Frauenberg''), kde se uhýbala směrem k Lhenici, před Lhenicí šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u [[Horní Planá|Horní Plané]] (''Ober Plan'') a k hranici s [[Bavorsko|Bavorskem]]. Jeho geografické jádro byla osa řeky [[Otava|Otavy]], která má dodnes své původní keltské jméno. Čtvrtinu obyvatel, převážně v regionu [[Böhmerwald]] ([[Šumava]], [[Gabreta]]) ale s menšinami i v dalších větších městech a obcích dále ve vnitrozemí tvořili německy hovořící občané. Další menšinou, usídlenou především v malých poddanských městech ([[Čkyně]], [[Kasejovice]]..) i ve větších královských městech ([[Vodňany]], Písek..) tvořilo obyvatelstvo židovského původu. Tito občané se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice (kde tvořili až 11% populace) zůstalo dodnes zachováno, jako velmi vzácné memento z ne vždy slavné minulosti.Velmi malou menšinou, někdy pronásledovanou, tvořili částečně kočující [[Romové]]. Výše jmenované národy lze považovat za původní prácheňské obyvatelstvo. Nejstarším hlavním sídlem prastarého kraje byl archaický hrad [[Prácheň]] poblíž dnešních [[Horažďovice|Horažďovic]], již v dávném středověku (13. st.) přešla funkce sídla kraje na pravostranný, Nový Písek. Starý Písek si tehdy výslovně nepřál být s tím Novým spojován (což král při zakládání nového Písku těmto obyvatelům garantoval) a Starý a Nový Písek splynuly v jeden sídelní útvar až po dlouhých staletích. Písek ve své funkci hlavního města rozsáhlého kraje vydržel až do konce v polovině 19. století.
