Sága rodu Forsytů: Porovnání verzí

Rozsáhlá kronika, ličící osudy tří generací [[Anglie|anglického]] patricijského rodu od roku [[1886]] až do počátku dvacátých let [[20. století]], vznikala téměř šestnáct let a kompletně byla poprvé vydána roku [[1922]]. Její souhrnný název zvolil [[John Galsworthy|Galsworthy]] se zřetelným [[ironie|ironickým]] záměrem, protože slovo ''„sága“„[[sága (literatura)|sága]]“'' vyvolává představu hrdinských činů, jimiž se Forsytové zrovna nevyznamenávají. Celé dílo se skládá se ze tří [[román]]ů a dvou [[povídka|povídek]], tzv. meziher:

Děj prvního dílu [[trilogie]], románu ''Vlastník'' začíná roku [[1886]], kdy rod Forsytů, typický představitel [[Anglie|anglické]] vyšší střední třídy, dosahuje největšího rozkvětu, ale podobně jako celá [[královna Viktorie|viktoriánská]] [[Anglie]] i počátku úpadku své moci. Životním cílem Forsytů, za nímž jdou se vší svou energickou sveřepostí a sobeckostí, je hromadění [[majetek|majetku]]. Vlastnické instinkty jsou v knize zosobněny především v postavě Soamese Forsyta, advokáta a sběratele [[umění]], považujícího za svůj majetek i vlastní ženu Irenu, která představuje prvek zneklidňující [[krása|krásy]], pronikající do vlastnického světa. Střetnutí majetnictví s krásou se stane osudným pro obě strany. Soames nechápe, že krása a láska potřebují svobodu, aby se mohly rozvíjet, a Irena nechová ke svému ledovému manželovi žádný vřelý cit. Sbližuje se proto s architektem Philipem Bosinneym, který staví Soamesovi nádherné sídlo na Robin Hillu poblíž [[Londýn]]a. Žárlivostí rozběsněný Soames nejprve Philipa přivede na mizinu soudním procesem pro neustálé překračování rozpočtu stavby a následně jej dožene k zoufalství, když se Philip dozví od Ireny, že ji její manžel fakticky [[znásilnění|znásilnil]]. V tomto stavu Philip zahyne pod koly vozu. Pro Soamese to však neznamená nic víc než uplatnění [[vlastnictví|vlastnického práva]].

Autor v [[román]]u jedinečným způsobem a na základě hlubokého proniknutí do [[psychologie]] postav ukazuje, jak majetnický pud rozvrací a lidsky degraduje nejen vlastníka samého, ale i jeho okolí, protože znásilňuje přirozené lidské vztahy a ničí i nejhlubší lidské city.

V druhém dílu [[trilogie]], v [[román]]u ''V pasti'', i v obou mezihrách se [[John Galsworthy|Galsworthyho]] kritický postoj k Forsytům postupně mění v jakousi zdráhavou sympatii a v sentimentální soucit. Hlavním představitelem rodu se stává Jolyon Forsyte, který již ve ''Vlastníkovi'' projevoval odchylky od stroze majetnického forsytovského typu svou přemýšlivostí a lidskými city. JolionJolyon opouští své podnikatelské aktivity a užívá si svého majetku ve venkovském sídle na Robin Hillu, který koupil od bratrance Soamese, kde postupně podlehne kouzlu nyní již rozvedené paní Ireny, která unikla z tísnivého manželského svazku a přišla na Robin Hill vzpomínat na mrtvého Bosinneyho. Změnil se i Soames. Silná otcovská láska k jeho dceři z druhého manželství Fleur i narůstající životní moudrost v něm přemáhají bohatce a vlastníka ve prospěch člověka. Soames se pro [[John Galsworthy|Galsworthyho]] stává ztělesněním [[Anglie|anglické]] spolehlivosti a pevnosti v období, kdy se celý svět otřásá v základech pod nárazy takových děsivých událostí, jakými je [[první světová válka]]. Autor sice i nadále pokračuje v zobrazování rozkladu a neodvratného pádu kdysi monolitního rodu, ale do jeho líčení proniká stále silnější [[nostalgie]] a stesk po starých časech.

Třetí díl [[trilogie]], [[román]] ''K pronajmutí'', se odehrává po [[první světová válka|první světové válce]] a do popředí v něm vystupují vedle Soamese představitelé mladé generace, především SomaesovaSoamesova dcera Fleur, která sice svým nekonvenčním vystupováním otce často dráždí, ale přesto hluboko v sobě skrývá staré forsytovské majetnické instinkty. A tak její horečné citové hledání a nešťastná láska k synovi JolionaJolyona a Ireny, které nepřejí obě znepřátelené strany, končí v konvenčním sňatku s [[šlechta|aristokratem]] Michaelem Montem, při němž se forsytovské peníze spojují s půdou a šlechtickými tituly Montů. Přes všechen vnější lesk a pompu je však stárnoucímu Soamesovi zřejmé, že stará [[Britské impérium|imperiální]] [[Anglie]] je i se svými tituly na počátku [[20. století]] ''„k pronajmutí“'', že její éra neodvratně končí.