Verze z 5. 4. 2008, 22:00 editovat Lafoun (diskuse \| příspěvky) 104 editací →‎Mládí: - Zprovozneni odkazu - Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 4. 2008, 22:03 editovat zrušit editaci Lafoun (diskuse \| příspěvky) 104 editací →‎Mexický císař Přejít na další porovnání →
Řádek 67: Ke zděšení svých konzervativních stoupenců, Maxmilián podpořil několik liberálních popolitických kroků navržených Juárezovou administrativou, např. pozemkovou reformu, [[náboženství\|náboženskou]] svobodu a rozšíření volebního práva nejen na vlastníky velkých pozemků. Zpočátku měl císař v úmyslu Juáreze amnestovat, pokud mu republikánský vůdce odpřísáhne věrnost, tohle však Benito Juárez odmítl. V říjnu 1865 vydal Maxmilián tzv. „černý zákon“, kterým nařídil všechny Mexičany věrné Juárezovi zastřelit, v reakci na praktiky povstalců, kteří zabíjeli royalisty věrné císaři.. Za dobu platnosti tohoto zákona bylo popraveno na dvacet tisíc lidí,<ref name="vraky"/> což ještě více rozbouřilo proticísařovskou opozici. [[Image:Stamp Mexico 1866 13c engr.jpg\|thumb\|Mexická známka z roku 1866 s portétem císaře Maxmiliána]] Poté, co v roce 1865 skončila [[Americká občanská válka]] mezi Unií a [[Konfederované státy Americké\|Konfederací]] a znovusjednocené [[Spojené státy americké]] začaly podporovat Juárezovy povstalce. Roku 1866 hrozba Maxmiliánovy abdikace byla zjevná i v zahraničí. Toho roku Napoleon III. vzhledem k odpor Mexičanů i americkému tlaku pod vlivem [[Monroeova doktrína\|Monroeovy doktríny]] stáhnul francouzský expediční sbor, ale pravý důvod stažení francouzského kontingentu z Ameriky bylo posílení armády v Evropě v nastávajícím konfliktu s [[Otto von ~~Bosmarck~~Bismarck\|Bismarckovým]] [[Německé císařství\|Německem]]. Císařovna Charlotta odcestovala do Evropy, aby hledala podporu pro svého manžela nejprve v [[Paříž]], poté ve [[Vídeň\|Vídni]] a nakonec v [[Řím]]ě u papeže [[Pius IX.\|Pia IX.]] Její úsilí vyšlo naprázdno vyústilo v psychické zhroucení a do Mexika se již nikdy nevrátila. Poté, co byl její manžel v Mexiku vítěznými republikány popraven, strávila zbytek života v ústraní, nejprve v Miramarském zámku poblíž Terstu a poté v hradu [[Bouchout]] v [[Miese]], kde [[19. leden\|19. ledna]] [[1927]] zemřela. Od té doby celý život u sebe nosila Maxmiliánovu figurku, kterou oslovovala ''„můj mily Maxi, mexický císaři...“''<ref name="vraky2">Vároš, str. 134</ref> ==Pád==

Maxmilián I. Mexický: Porovnání verzí