Ureus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
m ref
Řádek 9:
|}
[[Image:Amenhotep II Uraeus.jpg|thumb|right|Ureus na čele [[Amenhotep II.|Amenhotepa II.]]]]
'''Ureus''' (v [[latina|latinizované]] podobě též '''uraeus''') je označení užívané v [[egyptologie|egyptologii]] pro jeden z hlavních prvků [[faraon|královské]] ikonografie a symbolů královské moci ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] v podobě vztyčené [[Kobra egyptská|kobry]] na čelence panovníků a později také některých jejich významných manželek. Byla mu přisuzována značná ochranná moc, zosobňoval v sobě samu podstatu všech mimořádných lidských i božských sil spojujících se v královském úřadu. Název v této podobě (ὐραῖος) použil v pozdně antické [[řečtina|řečtině]] ve [[4. století]] [[Horapollo]] ve svém pojednání o [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfech]]. Jiné antické prameny užívají termín βασιλισκος - ''„královská koruna“'', původní [[egyptština|egyptské]] označení bylo ''iaret'' - ''„vztyčující se (hadí bohyně)“''.<ref>FORMAN W., QUIRKE S.: ''Posmrtný život na Nilu'', Opus Publishing, London 1996, 192 s., ISBN neuvedeno, s. 21</ref>{{Citace monografie
| příjmení = Forman
| jméno = Werner
| příjmení2 = Quirke
| jméno2 = Stephen
| rok = 1996
| titul = Posmrtný život na Nilu,
| vydavatel = Opus Publishing
| místo = London
| isbn = neuvedeno
| počet stran = 192
| strany = 21
| překladatelé = Ladislav Bareš
}}</ref>
 
Původ symbolu není zcela objasněn. Bývá odvozován od bohyně [[Vadžet]]y v podobě kobry jako ochránkyně prehistorických vládců dvojměstí Pe a Dep (pozdější město [[Peruadžet]]), nebo od specifické kadeře pravěkých libyjských náčelníků.<ref>VERNER{{Citace M., BAREŠ L., VACHALA B.: ''Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta'', Karolinum, Praha 1997, 487 s., ISBN 80-7184-446-2, s. 448</ref> Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco pouzději se objevuje také u některých [[egyptští bohové|bohů]]. Pravidelnou součástí královských regálií je nejpozději od [[Střední říše]]. Je využíván jako součást královského oděvu, šperků a jiných ozdob, ale i dalších předmětů. Zejména od doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] je hojně využíván jako součást složitých korun kombinujících jej se slunečními prvky. Pro svou výjimečnost byl používán výhradně v souvislosti s osobou krále, jeho využití soukromými osobami je jen ojedinělé. Naprosto výjimečné je připojení urea k vyobrazení poraženého libyjského náčelníka prosícího o milost ze zádušního [[egyptský chrám|chrámu]] [[Sahure]]a.monografie
| příjmení = Verner
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Verner
| příjmení2 = Bareš
| jméno2 = Ladislav
| odkaz na autora2 = Ladislav Bareš
| příjmení3 = Vachala
| jméno3 = Břetislav
| odkaz na autora3 = Břetislav Vachala
| rok = 1997
| titul = Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-7184-446-2
| počet stran = 487
| strany = 448
}}</ref> Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco pouzději se objevuje také u některých [[egyptští bohové|bohů]]. Pravidelnou součástí královských regálií je nejpozději od [[Střední říše]]. Je využíván jako součást královského oděvu, šperků a jiných ozdob, ale i dalších předmětů. Zejména od doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] je hojně využíván jako součást složitých korun kombinujících jej se slunečními prvky. Pro svou výjimečnost byl používán výhradně v souvislosti s osobou krále, jeho využití soukromými osobami je jen ojedinělé. Naprosto výjimečné je připojení urea k vyobrazení poraženého libyjského náčelníka prosícího o milost ze zádušního [[egyptský chrám|chrámu]] [[Sahure]]a.
 
Mytologicky, kromě svého ztotožňování s [[egyptští bohové|bohyní]] [[Vadžet]]ou, je ureus spojován zejména se slunečním bohem [[Re (bůh)|Reem]] - je pokládán za '''Reovo oko'''.
Řádek 19 ⟶ 49:
 
{{pahýl - starověký Egypt}}
 
[[Kategorie:Egyptské symboly]]
[[Kategorie:Faraonská ikonografie]]