PA-RISC: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník HP s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Hewlett-Packard
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na DDR RAM - Změněn(y) odkaz(y) na DDR SDRAM; cosmetic changes
Řádek 2:
'''PA-RISC''' je [[mikroprocesor]]ová architektura vyvinutá společností [[Hewlett-Packard]] pro použití v serverech a integrovaných kancelářských systémech. Používá technologii [[RISC]] (Reduced Instruction Set Computing), PA v názvu označuje zkratku ''Precision Architecture'' („přesná architektura“). PA-RISC je také znám pod názvem ''[[HP/PA]]'' ''(Hewlett Packard Precision Architecture).
 
Koncem 80. let 20. století sestavila firma [[Hewlett-Packard|HP]] čtyři řady počítačů pracujících na různých [[CISC]] procesorech. Série ''[[HP VECTRA]]'', vyráběná od roku [[1986]], byla osazena procesory [[Intel 80286|Intel i286]]. Všechny ostatní modely využívaly [[CPU]] jiného výrobce. Mezi nimi byly modely ''HP Série 200'' ([[1981]]) a ''HP 9000 Série 300'' ([[1985]]) založené na [[procesor]]u [[Motorola 68000]]. (Po převzetí [[Apollo Computer]] v roce [[1989]] byla sestavena další série založená na M68000 označena ''HP Apollo 9000 Série 400'' ([[1990]])).
 
Nejbližší samostatná konstrukční řada byla série HP 300 ([[1978]]), integrovaný [[multiuživatelský počítač]], který byl založen na ''[[Silicon on sapphire]]'' (SoS, „[[křemík]] na [[safír]]u“) a operačnímu systému ''[[Amigo/300]]''. Také první konstrukční řada ''HP série 3000'' (1972) se zakládala na SoS a operačním systému [[MPE]]. Konečná verze byl model ''HP 9000 Série 500'' (1982), který byl použit u minipočítačů, který využíval (16 a 32 - bitový) [[FOCUS CPU]] vlastní výroby. Všechny HP systémy nepodporující procesory Intel byli díky novému PA-RISC-Procesoru v roce [[1988]] sjednoceny na stejný desing.
 
První PA-RISC procesory byli 32-[[bit]]ové. Poprvé byly použity koncem 80. let v nových řadách HP 3000, konkrétně ''930'' a ''950''. Tyto stroje byly běžně známy pod názvem ''Spektrum'', který dostaly ve vývojových laboratořích. Používaly operační systém [[MPE/iX]]. Počítače HP 9000 byly také upraveny na procesory PA-RISC a byl na nich použit [[HP UX]], verze operačního systému [[UNIX]].
Řádek 10:
Mezi další operační systémy podporující procesory PA-RISC patří [[Linux]], [[OpenBSD]], [[NetBSD]], [[NeXTSTEP]] a nevydaná verze [[Windows NT]].
 
Zajímavou vlastností řady PA-RISC je, že většina jeho generací nemá žádnou [[cache]] druhé úrovně (L2). Místo toho je užívána velká cache první úrovně (L1). Dříve se jednalo o oddělené čipy připojené ke sběrnici, nyní bývá tato paměť integrována do procesoru. Pouze PA-7100LC a PA-7300LC měly  [[Cache|vyrovnávací pamětpaměti]]i druhé úrovně. Další inovace PA-RISC proběhla přidáním vektorových instrukcí ([[SIMD]]) ve formě [[MAX]], které byli poprvé použity ve verzi PA-7100LC.
 
V roce [[1996]] došlo k dalšímu vylepšení návrhu, nová architektura PA-RISC 2.0 byla již plně 64-[[bit]]ová. Prvním produktem této řady byl PA-8000, který obsahoval deset funkčních jednotek a aktivní proudový systém zpracování dat ([[pipelining]] system). Další změnou bylo rozdělení cache pro instrukce na části podle toho, zda jednotlivé instrukce požadují dlouhé nebo krátké časy na dokončení úlohy.
 
Model ''PA-8500'' obsahoval cache přímo v hlavním čipu, jednalo se o 1,5  [[Megabyte|MB]] cache L1 (1. úrovně), tím došlo k velkému nárůstu výkonu. S uvedením modelu došlo i k vylepšení [[Runway sběrnice]] o implementaci [[DDR RAMSDRAM|DDR]], což umožnilo přistupovat do paměti rychlostí až 2GB/s. Jeho ''[[BHT]]'' (''branch history table'') se zdvojnásobila na velikost 2048 položek a ''[[TLB]]'' (''translation lookaside buffer'') se zvětšil ze 120 na 160 položek.
 
Model ''PA-8600'' je přetaktovaná verze PA-8500 s mechanismem vyprazdňování kvazi-[[LRU]] instrukční cache (''quasi-LRU instruction cache eviction policy''). Model ''PA-8700'' je taktován ještě rychleji než verze PA-8600, od které se liší pouze 2,25 MB [[L1]] cache. Také byla vylepšen mechanismus vyprazdňování kvazi-[[LRU]] instrukční cache a mechanismus předčasného načítání dat (''data prefetch capability''). Za zmínku stojí, že poměrně vysoká latence integrované L1 cache (způsobená kompromisem vzhledem k její velikosti) může poněkud limitovat výkon. Nicméně velikost cache v procesorech HP zůstává ohromující.
 
Další verze ''PA-8800'' (kódové označení ''Mako'') obsahoval 2 nezávislé [[mikroprocesor]]y na jediném [[čip]]u, jednalo se tak o dvoucestný [[SMP]]. Každý [[procesor]] v PA-8800 má 1,5 MB L1 cache, ale HP opouští svůj zvyk „pouze L1 cache“ a přidává také 32 MB L2 cache, která je oddělena. [[Runway sběrnice]] byl nahrazen 6,4 [[Gigabyte|GB]]/s sběrnicí [[Zx1]], poskytující větší šířku pásma a také použití velmi podobných serverových řešení pro PA-RISC a [[Itanium]].
Řádek 59:
* [http://www.parisc-linux.org/ Domácí stránka pro PA-RISC Linux (anglicky)]
* [http://h71028.www7.hp.com/enterprise/cache/81326-0-0-225-121.html HP zx1 chipset (anglicky)]
 
 
[[Kategorie:Procesory]]
Řádek 68 ⟶ 67:
[[fi:PA-RISC]]
[[fr:PA-RISC]]
[[it:PA-RISC]]
[[ja:PA-RISC]]
[[it:PA-RISC]]
[[pl:PA-RISC]]
[[ru:PA-RISC]]