Habsburské Španělsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Linkfix. |
m Odstranění linku na rozcestník Toledo s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Toledo (Španělsko) |
||
Řádek 33:
Za vlády královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]], která nastoupila na anglický trůn po své sestře [[Marie I. Tudorovna|Marii I.]], si Anglie upevnila postavení první protestantské mocnosti Evropy. Současně se Anglie začala prosazovat také jako stále významnější námořní síla. [[Alžběta I.|Alžběta]] se stavěla benevolentně k přepadům španělských lodí a španělského území v Novém Světě anglickými [[korzár]]y jako byl [[Francis Drake]]. Pro Španělsko tak byla Anglie vážným soupeřem jak z hlediska náboženského, tak i politického. Již od roku [[1585]] vedly proti sobě Španělsko a Anglie válku v Nizozemí. V roce [[1588]] vypravil Filip k anglickým břehům mocné loďstvo včetně invazního vojska – [[Armada|Armadu]], které mělo Anglii dobýt a ukončit tak éru anglického [[Protestantství|protestantismu]] a podpory holandských rebelů, čímž by bylo povstání v Nizozemí zřejmě potlačeno. [[Armada]] však utrpěla v [[Lamanšský průliv|Lamanšském průlivu]] těžkou porážku v boji proti anglické flotile. Většina španělských lodí byla zničena nebo vážně poškozena. Zbytek loďstva byl zahnán na útěk a po zdolání namáhavé cesty kolem [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]] se trosky pyšné Armady vrátily do Španělska.
Toto neúspěšné tažení přineslo Španělsko na pokraj hospodářského zhroucení a zahájilo úpadek Španělska jako námořní a hegemoniální mocnosti Evropy. Státní finance kolabovaly, což způsobilo několik bankrotů Španělska. Nepřetržité války pozřely veškeré bohatství tekoucí do Španělska z kolonií, což krále přimělo uvažovat o získání dalších prostředků k rozmnožení státních příjmů. Každý majetek (s výjimkou církevního) a každá živnost byly zatíženy vysokými daněmi. Nicméně ani to nestačilo. Gigantické dluhy si vyžádaly zhoršení mince, tituly a úřady se staly na prodej a od obyvatelstva byly vyžadovány dary a nucené půjčky. Přesto španělská reakční politika nevykázala jediný podstatný úspěch. Státní správa byla za [[Filip II. Španělský|Filipovy]] vlády ještě více centralizována (v roce [[1561]] nechal přemístit hlavní město z [[Toledo (Španělsko)|Toleda]] do [[Madrid]]u). Král také odstranil poslední zbytky politické svobody a podrobil všechny stavy neomezenému [[Despotismus|despotismu]]. Filipova přísná náboženská politika vyprovokovala odpor a povstání i v samotném Španělsku. Paralelně k mocenskému úpadku země však španělská kultura zažívala prudký rozmach. Pro umění a literaturu ve Španělsku nastalo „zlaté období“ – tzv. ''[[Siglo de Oro]]''.
=== Krize a úpadek ===
| |||