Kovová vazba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: et:Metalliline side |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
Označení ''kovová vazba'' vychází z představy moderní '''[[teorie kovů]]''', podle které [[valenční elektron]]y [[atom]]ů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové [[Ion|ionty]] jsou obklopeny a prostoupeny jakýmsi „elektronovým [[plyn]]em“. Přítomnost takových volných elektronů velmi dobře vysvětluje vysokou [[tepelná vodivost|tepelnou]] a [[Elektrická vodivost|elektrickou vodivost]], kovový lesk, pravidelná krystalická mřížka, nízká elektronegativita, tvorba kationtů, neprůhlednost a další vlastnosti kovů.
Kovová vazba
Je specifický typ vazby, která se ustavuje, mezi atomy kovů. Valenční elektrony atomů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové ionty jsou obklopeny a prostoupeny elektronovým plynem.
Prvky na které působí kovová vazba v periodické tabulce určíme následujícím pravidlem: Prvek je kovem, jestliže počet elektronů jeho nejvyšší zaplňované vrstvy je menší nebo roven číslu periody, v níž se nachází
Charakteristické vlastnosti kovů jako je kovový lesk, tažnost, kujnost, tepelná a elektrická vodivost, jsou podmíněny kovovou vazbou. Kov se skládá z mřížky, která je tvořena např. kationty které jsou rozmístěny do uzlových bodů krystalové mřížky.
Soudružnost krystalů je způsobována různymi silami podle toho, jaké částice tvoří krystalickou strukturu. U iontových krystalů jsou soudružné síly převážně elektrostatické. Podobnou strukturu jako iontové krystaly mají i látky, u kterých se vedle iontového charakteru uplatní i kovalentní charakter. Jsou-li krystalické struktury vybudovány z molekul, uplatní se van der Waalsovy síly, vodíková vazba nebo slabé elektrostatické interakce.
Tepelná a elektrická vodivost: Je ovlivněna elektronovým plynem který se nachází mezi uzlovými body mřížky. Například u hořčíku je počet valenčních elektronů 3s v tomto případě , dochází k překryvu vrstev 3s a 3p , takže ze všech molekulových orbitalů z valenční vrstvy vzniklého z vrstvy 3s a 3p o dané energii je jich zaplněna jen čtrvrtina. Elektrony mohou v kovech snadno přecházet do volných molekulových orbitalů ve valenční vrstvě a způsobují tak dobrou elektrickou vodivost. Čím jsou uzlové body blíž u sebe tím elektrony hůře prochází. ( vodivost je tak slabší)
Krystalická mřížka kovu -
Kování: Při kování nebo tváření se díky delokalizaci vazebných elektronů jednotlivé vrstvy krystalové mřížky po sobě volně posouvají. Kujnost je ovlivněna vzdáleností uzlových bodů. Čím jsou uzlové body více u sebe tím je kov tvrdší ale křehčí. Naopak je kov měkčí a snadno se upravuje.
==Literatura==
| |||