Josef Koždoň: Porovnání verzí

V roce [[1921]] se snažil přesvědčit [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] k udělení autonomie pro tu část [[Těšínsko|Těšínského Slezska]], která nebyla odstoupena [[Polsko|Polsku]]. Toto bylo přislíbeno, avšak nebylo nikdy realizováno. V témže roce se stal starostou [[Český Těšín|Českého Těšína]]. Tuto funkci vykonával až do okupace československé části [[Těšínsko|Těšínského Slezska]] [[Polsko|Polskem]], kdy musel v roce [[1938]] opustit [[Český Těšín]] a do roku [[1939]] pobýval v [[Opava|Opavě]]. V letech 1940 - 1944 působí v Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky.

Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se Rudou armádou do Německa. Cestou však zjistil, že nemůže opustit Slezsko, v Karlových Varech se rozloučil se svou ženou a vydal se zpět do Těšína. Zde byl krátce internován a díky podpoře národních socialistů byl zbaven obvinění z kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o jeho vydání do Polska. Neúspěchem skonči i pokus o jeho únos, naplánovaný zaolšanským štábem Polské armády (sztab zaolziański Wojska Polskiego). Po útoku tyčí a kameny, provedeném dvěma maldými Poláky, se Koždoň stěhuje do Opavy, kde v roce 1949 umírá na cukrovku v hospici Marianum. Pochován je v Opavě a jeho symbolický hrob je také umístěn na českotěšínském hřbitově.