Misie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
různé drobnosti a obrázek
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Židovství - Změněn(y) odkaz(y) na Judaismus; cosmetic changes
Řádek 1:
'''Misie''' (z [[latina|lat]]. ''missio'', poslání) znamená původně soustavné šíření [[křesťanství|křesťanské]] [[víra|víry]] [[kázání]]m a jinou misijní činností. Člověk, který se tomuto věnuje, se nazývá [[misionář]].
 
== Monoteismus a vznik misie ==
Slovo misie je sice křesťanského původu, samo šíření náboženské víry kázáním atd. je však starší. Začíná se vznikem [[monoteismus|monoteistických]] náboženství, která se neomezují na příslušníky určitého kmene, obce, národa nebo společnosti. U starších, tzv. pohanských náboženství, která sdružovala konkrétní lidská společenství a do nichž se lidé rodili, by nic takového nemělo smysl. Ještě v antice se předpokládalo, že kdokoli se narodí nebo přižení do určitého rodu, přistěhuje do určitého města, bude se účastnit i jeho náboženských obřadů.<ref>Fustel de Coulanges, ''Antická obec''. Praha 1998, kap. I.; Sokol, ''Člověk a náboženství''. Praha 2003, kap. 4, 6, 8.</ref>
 
Monoteismus znamená nejen obrat k jednomu univerzálnímu [[Bůh|Bohu]], ale také k jednotlivému člověku, který ho má přijmout jako svého Boha. Příslušnost k monoteistickému náboženství není dána narozením nebo původem, nýbrž rozhodnutím člověka a přijetím určité životní praxe. Monoteistická náboženství se tedy nevymezují příbuzensky a místně, nýbrž jistými požadavky, které kladou na každého věřícího.<ref>Srv. [[Kniha Exodus|Exodus]] 19,5; [[Kniha žalmů|Žalm]] 67 aj. </ref> Vyžadují sice také účast na náboženském společenství a jeho obřadech, kromě toho ale i individuální přijetí nějakých naučných obsahů ([[vyznání víry]], [[dogma]]) a mravních zásad.
 
Jakmile je náboženská příslušnost určena více méně individuálním rozhodnutím, otvírá se také možnost individuálního [[obrácení]], a tedy i přesvědčování, kázání a misie. Tuto změnu lze sledovat například v textech [[Avesta|Avesty]] nebo v [[Judaismus|židovství]], zejména u [[prorok]]ů [[Starý zákon|Starého zákona]].
: ''Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není''. ([[Kniha Izajáš|Iz]] 45,22)
Proto se už v pozdním židovství vyskytují lidé, kteří se v něm nenarodili, nýbrž přijali je vlastním rozhodnutím, tzv. [[Proselytismus|proselyté]]. Takový člověk ovšem obvykle nedosáhl plného uznání a označoval se jako [[ger]].
 
== Křesťanské misie ==
Už vzhledem k okolnostem svého vzniku bylo křesťanství od začátku náboženství nejen monoteistické, ale také misijní, založené na kázání [[Ježíš z Nazareta|Ježíše z Nazareta]] a jeho žáků a na individuálním pokání a obrácení. V závěru [[Matoušovo evangelium|Matoušova evangelia]] říká Ježíš svým apoštolům:
: ''Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal''. ([[Evangelium podle Matouše|Mt]] 28,19n)
Řádek 27:
Dalším obdobím už dobře organizovaných misií – katolických i protestantských – bylo 19. století, kdy na jedné straně misionáři vypracovávali nové pojetí „samosprávných misií“ čili domorodých křesťanských společenství (Henry Venn), na druhé straně se ovšem také stávali prodlouženou rukou [[kolonialismus|kolonialismu]] a koloniálních správ. Kromě toho se organizované misie různých církví dostávaly do konfliktů, které se okamžitě promítaly do sporů politických. Důležitou součástí misijního úsilí se stala podpora překladů [[Bible]] do stovek jazyků celého světa, o niž pečuje [[Mezinárodní biblická společnost]].
 
== Misie v současnosti ==
Spojení s kolonialismem a řevnivosti mezi konfesemi misijní úsilí silně zdiskreditovaly a vyvolaly opačná hnutí, jež zdůrazňovala kulturní svébytnost domácí populace. Ruku v ruce s emancipačním hnutím afrických národů v 60. letech 20. století byli misionáři jako představitelé kolonialismu často pronásledováni a zabíjeni. Velké křesťanské církve si proto uvědomily problematičnost organizovaných misií a právě tato zkušenost silně podpořila i [[ekumenismus|ekumenické]] snahy.
 
Řádek 34:
Zejména skupiny svobodných církví, ale také [[svědkové Jehovovi|jehovistů]] a různých [[sekta|sekt]] působí i v zemích tradičně křesťanských, kde to vyvolává napětí s „domácími“ tradičními církvemi. Zvlášť obtížné je postavení křesťanů v islámských zemích, které někdy uplatňují těžké tresty na ty, kdo by islám opustili. Z jiných důvodů je obtížné působení misionářů v komunistické [[Čína|Číně]] a v dalších totalitních a autoritářských režimech. Pronásledování misionářů i křesťanů v misijních (tj. převážně nikoli křesťanských) zemí sleduje u nás časopis ''Hlas mučedníků'' [http://mucednici.prayer.cz/bulletin.html].
 
== Vnitřní misie ==
{{pahýl-část}}
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references/>
=== Na internetu ===
* [http://misie.apha.cz/ Misijní centrum katolické církve]
* [http://www.sweb.cz/misie/ Misie Křesťanské misijní společnosti (KMS)]
Řádek 53:
* [http://www2.unil.ch/lefaitmissionnaire/ LFM. Social sciences & missions (academic journal)]
* [http://www.crusadewatch.org/index.php Portál kritiky evangelismu a misií]
=== Literatura ===
* J. Kubíková, ''Křesťanská misie v 16.–18. století''. Brno : Marek, 2001 - 280 s. ISBN 80-86263-24-X
 
[[Kategorie:Náboženské pojmy]]
Řádek 63:
[[en:Mission (Christian)]]
[[et:Misjon]]
[[fi:Lähetystyö]]
[[fr:Mission (christianisme)]]
[[he:מיסיון]]
[[nl:Christelijke zending]]
[[pl:Misja (religia)]]
[[fi:Lähetystyö]]
[[sv:Mission]]