Juhani Aho: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sv:Juhani Aho
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Jazyk (řeč) - Změněn(y) odkaz(y) na Jazyk (lingvistika); cosmetic changes
Řádek 1:
[[Soubor:Juhani_Aho.jpg|thumb|Juhani Aho]]
'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] – [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]]a, [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck|Maurice Maeterlincka]]a a jiných.
 
== Životopis ==
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce [[1884]], kdy byl jeho otec jmenován [[farář]]em v [[Iisalmi]], se rodina přestěhovala na faru ve [[Vieremä]]. Matkou byl vychováván v přísném duchu [[pietismus|pietismu]]. V letech [[1872]]–[[1880]] studoval v [[Kuopio|Kuopiu]] a v roce [[1880]] nastoupil na [[Helsinská univerzita|Helsinskou univerzitu]], kde do roku [[1884]] studoval klasické [[jazykJazyk (řečlingvistika)|jazyky]] a [[historie|historii]], školu však opustil bez promoce.
 
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný [[Norsko|norskou]] [[realismus|realistickou]] školou, druhý pobytem v [[Paříž]]i.
 
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]–[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''.
 
V letech [[1889]]–[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě ''Pastorova žena''.
 
V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].
 
Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
Řádek 41:
* [[1912]] – ''Maisemia''
* [[1912]] – Sasu Punanen a jiné hobliny (''Sasu Punanen ja muita lastuja'')
* [[1913]] – Obrazy a fikce z finské historie 1–31–3 (''Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–31–3'')
* [[1914]] – Svědomí (''[http://www.gutenberg.org/etext/8494 Omatunto]'')
* [[1916]] – Poustevník míru (''[http://www.gutenberg.org/etext/13874 Rauhan erakko]'')