Únos Adolfa Eichmanna: Porovnání verzí

Přidáno 27 bajtů ,  před 12 lety
m
Robot opravil přesměrování na II. světová válka - Změněn(y) odkaz(y) na Druhá světová válka; cosmetic changes
m (oprava formátu citace + {{Portál Izrael}})
m (Robot opravil přesměrování na II. světová válka - Změněn(y) odkaz(y) na Druhá světová válka; cosmetic changes)
'''Únos Adolfa Eichmanna''' byla operace [[izrael]]ské tajné služby [[Mossad]], při níž byl vystopován, zadržen a z [[Argentina|Argentiny]] do Izraele dopraven [[Nacismus|nacistický]] válečný zločinec a hlavní postava nacistického plánu na tzv. konečné řešení [[žid]]ovské otázky [[Adolf Eichmann]].
 
== Pátrání po Eichmannovi ==
Eichmannovi se podařilo zmizet hned po [[II.Druhá světová válka|válce]] v roce [[1945]]. Jeho manželka Veronika (Vera) se v roce [[1947]] pokoušela prostřednictvím svého švagra Karla Lukase u okresního soudu v [[Bad Ischl]]u nechat A. Eichmanna prohlásit za mrtvého, to se ale [[Simon Wiesenthal|S. Wiesenthalovi]] (který se o tom dozvěděl) podařilo překazit<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html</ref>. Eichmannovi se mezitím podařilo zmizet z [[Evropa|Evropy]] pomocí dočasného pasu<ref>http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/travel-document-feature-310507?opendocument</ref>. Další zprávu o Eichmannově pobytu obdržel Wiesenthal v roce [[1951]]. Jeho známý, [[Filatelie|filatelista]], ji obdržel od dlouholetého kamaráda žijícího v [[Buenos Aires]]. Protože však Wiesenthal neměl prostředky na další pátrání, předal tuto informaci v roce [[1954]] izraelskému [[velvyslanectví]] ve [[Vídeň|Vídni]]<ref>Wiesenthal, Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 91 - 92</ref>. V roce [[1957]] se Wisenthalovi podařilo na pohřbu Eichmannova otce vyfotografovat Adolfova bratra Ottu, o kterém se domníval, že je Adolfovi tak podobný, že by to mohlo pomoci s identifikací hledaného nacistického zločince. Tyto fotografie se později u Wiesenthala vyzvedli dva muži z Izraele.<ref>Wiesenthal Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 93 - 94</ref>.
 
První důvěryhodnou zprávu o Eichmannově úkrytu obdržel [[Isser Harel]] (dle svého vyjádření v knize Dům v Garibaldiho ulici), tehdejší šéf Mossadu koncem roku 1957 od Fritze Bauera, státního zástupce v západoněmecké spolkové země [[Hesensko]] (mezitím byli prověřováno množství falešných stop a to i, jak později Harel řekl, od S. Wiesenthala<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html, [http://pqasb.pqarchiver.com/jpost/access/99715645.html?dids=99715645:99715645&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+7%2C+1991&author=Jonathan+Schachter&pub=Jerusalem+Post&edition=&startpage=05&desc=ISSER+HAREL+TAKES+ON+NAZI-HUNTER+WIESENTHAL+%27HAD+NO+ROLE%27+IN+EICHMANN+KIDNAPPING ISSER HAREL TAKES ON NAZI-HUNTER WIESENTHAL 'HAD NO ROLE' IN EICHMANN KIDNAPPING] </ref>. Ten při schůzce s emisarem Mossadu Šaulem Daromem v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] sdělil, že Eichmann se skrývá v Argentině, v Buenos Aires. Dále pak potvrdil důvěryhodnost svého argentinského informátora. To, že se obrátil na Izrael zdůvodnil Dr. Bauer nedůvěrou v ochotu německé justice Eichmanna potrestat. Jméno svého informátora odmítl Dr. Bauer sdělit, pouze řekl, že Eichmann sídlí v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos.
V dalších dopisech byl Hermann pověřen získáváním dalších informací, zejména o změnách ve vlastnictví domu v ulici Chacabuco č. 4261. Postupem času ale Harel se svými spolupracovníky začali zjišťovat, že si Hermann počíná zmateně a jeho výsledky jsou sporné. Paralelní vyšetřování, které vedl v Argentině spolupracovník Mossadu potvrdili nesmyslnost údajů Hermannem dodávaných. V srpnu [[1958]] Mossad na Harelův příkaz nechával kontakt s Hermannem odeznívat. Ale pátrání po Eichmannovi se neskončilo. V rámci Mossadu byla vytvořena zvláštní skupina, která se pátráním po nacistech (a A. Eichmannovi zvlášť) zabývala. Její pátrání nepřineslo, kromě několika planých poplachů žádné výsledky.
 
V létě [[1959]] navázal Mossad znovu kontakt s dr. Bauerem, který sdělil, že má nové informace ve věci Eichmann. Tyto informace sdělil v prosinci téhož roku při své návštěvě Izraele. Podle nich se Eichmann přes katolický klášter v Německu a dále přes Rakousko dostal na mezinárodní pas [[Červený kříž|Červeného kříže]] na jméno Ricardo Klement dostal v roce [[1950]] do Argentiny. Jméno Klement se dále objevovalo v souvislosti s jednou argentinskou bankou či v souvislosti s činností společnosti zajímající se o využívání vodních zdrojů pro výrobu elektřiny C.A.P.R.I., u které Eichmann pracoval. Bauerův zdroj dále potvrdil, že Eichmann-Klement žil v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos. Protože se tato informace objevila nezávisle ze dvou zdrojů, rozhodl se Harel pokračovat po této stopě. Navíc byla koncem roku 1959 ustavena skupina pod vedením Ezri Ešeta, která měla v Evropě pátrat po dalších informacích z okruhu rodin Eichmannových a Lieblových (Eichmannova manželka Veronika se za svobodna jmenovala Lieblová). V únoru [[1960]] zároveň do Argentiny odcestoval další agent Mossadu Zvi Aharoni, aby zjistil další informace o Klementově pobytu v Buenos Aires. Aharoni s pomocí dalších čtyřech spolupracovníků z řad argentinských Židů postupně získal informace, díky nimž bylo možné stotožnit Ricarda Clementa s Adolfem Eichmannem. Dále bylo potvrzeno, že Eichmannova rodina je v Argentině a bydlí v novém domě někde mezi San Fernandem a Don Torcuatem. Dalším pátráním bylo zjištěno, že rodina žije v domě s vchodem ústícím do Garibaldiho ulice. Dům i všechny osoby byly postupně vyfotografovány skrytou kamerou, aby mohla být plně prokázána jejich pravá totožnost. Zvi Aharoni opustil Argentinu 7. dubna 1960.
 
V Izraeli byly fotografie předloženy dvěma lidem, kteří za války přišli s Eichmannem do styku. Ti však jeho totožnost (po dvaceti letech) nedokázali spolehlivě určit. Zpráva z expertízy (identifikačního fotografického porovnávání) provedené v laboratoři izraelské kriminální policie neprohlašovala s jistotou, že v obou případech (Klementova fotografie z Argentiny a Eichmannova z II. sv. války) jde o stejného muže, ale z jejího posudku prakticky vyplývalo, že byl takto identifikován. V Mossadu se začal sestavovat tým, který se měl vypravit do Argentiny pro Klementa-Eichmanna.
 
== V Argentině ==
=== Sledování ===
Předvoj operačního týmu Mossadu dorazil do Buenos Aires postupně od 22. do 24. dubna. 26 dubna přišla do Izraele zpráva o pozitivní identifikaci A. Eichmanna. Zároveň členové předvoje zajistili najmutí prvního konspiračního bytu a aut na sledování.
V dalších dnech dorazil zbytek operačního komanda. Byly pronajaty další nemovitosti, které měli sloužit jako úkryty a zároveň jako skrýš pro uneseného Eichmanna. Členové komanda začali sledovat Klementa-Eichmanna na každém kroku s cílem zjistit veškeré jeho zvyky, aby mohl být vypracován plán jeho únosu. V konspiračních bytech bylo vše připravováno na pobyt po únosu, kdy bude komando společně s Eichmannem čekat na odlet z Argentiny. Byly vytipovávány trasy, kudy bude Eichmann převážen či kudy budou členové komanda prchat v případě nezdaru (v případě nezdaru by všichni členové komanda měli tvrdit, že jsou soukromé osoby a Izrael nemá s celou akcí nic společného).
 
=== Únos ===
Akce, při níž se komando zmocnilo Klementa-Eichmanna začala 11. května večer. V 19:35 zastavilo v Garibaldiho ulici jedno z aut komanda, o kus dál další. Ve 20:05 vystoupil z autobusu Klement-Eichmann a vydal se do Garibaldiho ulice. Když procházel kolem auta agentů Mossadu byl jedním z členů komanda stržen na zem. Následně byl vtažen do auta a uložen na podlaze. Obě auta únosců poté opustila místo činu. Průjezd městem do konspiračního domu proběhl bez komplikací (kromě neplánované desetiminutové zastávky před staženými železničními závorami a pětiminutové zastávky na výměnu značek). Ve 20:55 zajelo auto s Eichmannem na podlaze do předem připraveného konspiračního domu. Po celou dobu akce Klement-Eichmann nekladl žádný odpor ačkoliv nebyl omámen anestetiky.
 
=== V úkrytu ===
V konspirativním domě byl Klement-Eichmann umístěn v izolované místnosti, která byla zabezpečena tak, aby nebyla nalezena i při běžné domovní prohlídce. Jako první věc provedli agenti Mossadu výslech Klementa-Eichmannna. Ten se po krátkém zapírání přiznal k tomu, že je Adolf Eichmann. Mezi tím odeslal Harel do Izraele zprávu, že Eichmann je v izraelských rukou.
Ve svém improvizovaném vězení strávil Eichmann svých posledních 8 dní v Argentině. Během skrývání prošli členové komanda těžkou psychickou krizí, neboť byli nuceni starat se a ošetřovat člověka, který byl zodpovědný za smrt jejich nejbližších i smrt pěti milionů Židů při [[Holocaust|holokaustu]] v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]], ghettech či transportech. Eichmann sám nekladl žádný odpor, jako by se se svým zajetím smířil. Harel popsal jeho chování občas jako servilní.
 
=== Odlet ===
Přeprava A. Eichmanna z Argentiny do Izraele se ukázala být stejně těžkým úkolem jako jeho únos. Nejdříve byla zvažována varianta vyslání nákladní lodi, která pod záminkou transportu potravin převeze Eichmanna do Izraele. Tento způsob byl zavržen pro složitost a zdlouhavost. Schválen byl plán přepravit uneseného válečného zločince do Izraele v speciálu, který přiveze do Argentiny delegaci na oslavy vyhlášení argentinské nezávislosti. Na úkolu spolupracovali lidé z vedení [[El Al]], kteří let připravili, aniž přesně věděli, jaký bude jeho skutečný účel. Do Argentiny totiž žádná linka z Izraele nelétala.
Letadlo vzlétlo z [[Tel Aviv]]u 18. května a s mezipřistáními v [[Řím]]ě, [[Dakar]]u a Recife ([[Brazílie]]) přistálo 19. května na letišti v Buenos Aires. Letadlo [[Bristol Britannia]] bylo pilotováno předem vybranou posádkou. Vybraní stevardi se starali o nicnetušící cestující, kteří byli tvořeni oficiální izraelskou delegací. Odlet byl stanovený na 21. května na dvě hodiny po půlnoci.
Dne 19. května začali určení členové komanda v Buenos Aires vyklízet konspirační byty a domy (s vyjímkou toho, v němž byl ukrýván Eichmann), vracet vypůjčená auta a likvidovat vše, co by mohlo pozdějším vyšetřovatelům pomoci v pátrání. Zároveň Harel určil několik lidí z pomocníků, kteří začali pátrat po [[Josef Mengele|Josefu Mengelem]], o kterém se Harel domníval, že také žije kdesi v Buenos Aires. Toto pátrání však nepřineslo žádný úspěch.
 
Součástí plánu na převoz Eichmanna do letadla byl fingovaný úraz jednoho ze spolupracovníků agetů Mossadu (s vymyšleným otřesem mozku pobyl několik dní na klinice), který poté s lékařskou zprávou povolující let letadlem kliniku opustil, lékařská zpráva o prodělaném otřesu mozku posloužila jako zdůvodnění, proč je Eichmann, převlečený do letecké uniformy, přepravován ve stavu snížené rozlišovací schopnosti.
 
Samotný Eichmannův přesun začal po 21 hodině. Namaskovaný a omámený Eichman byl posazen do auta na zadní sedadlo. Vedle něj se posadil lékař (pro případ naléhavé potřeby znovu aplikovat [[anestetikum]]) a z druhé strany další člen komanda. Na letiště dorazilo auto ve 23:00 a bez problémů projelo kolem vojenské hlídky. Poté auto zastavilo u čekajícího letadla a Eichmann byl vyveden ven a dopraven na palubu. Umístěn byl do jednoho z křesel v I. třídě. Ostatní členové posádky dostali příkaz sedět na sedadlech kolem něj a předstírat spánek.
21. května 1960 v 00:05 opustilo letadlo s A. Eichmannem argentinský vzdušný prostor.
 
== Zpáteční let ==
Aby se zabránilo problémům, které mohly nastat při mezipřistáních (pokud by argentinské úřady zveřejnili Eichmannovo zmizení), rozhodli se piloti letět pouze s mezipřistáním v Dakaru.
 
22. května 1960 v 08:00 dosedlo letadlo s A. Eichmannem na palubě na letiště v Tel Avivu.
 
== V Izraeli ==
Ještě 22. května A. Eichmanna z rukou agentů Mossadu převzal M. Drori, šéf pátracího týmu a umístil ho prozatimního vězení. V 10 hodin se o Eichmannově příletu do Izraele dozvěděl ministerský předseda [[David Ben-Gurion]]. Odpoledne proběhla osobní identifikace A. Eichmanna, kterou provedl Moše Agami (v roce [[1938]] zástupce [[Židovská agentura|Židovské agentury]] ve Vídni). Dopadla pozitivně.
 
23. května ve vězení v Camp Ijaru, kam byl Eichmann převezen mu byl soudcem přečten zatykač. Později došlo k další osobní identifikaci, kterou provedl Benno Cohen, který se s Eichmannem setkal v roce [[1939]]. I ta dopadla pozitivně. V 16:00 D. Ben-Gurion oficiálně oznámil v [[Knesset]]u, že A. Eichmann je v izraelských rukou a bude se ze svých zločinů zodpovídat před soudem. Účast izraelských tajných služeb na dopravení A. Eichmanna byla přiznána až později.
 
== V Argentině po únosu ==
Poté, co rodina A. Eichmanna zjistila jeho zmizení, obrátili se její členové na jeho bývalé spolubojovníky z dob II. sv. války. Ti se pokoušeli získat informace o pohybech osob v přístavech a na letišti, ale Eichmanna se jim najít nepodařilo. Rodině poskytli pomoc při pátrání i členové Perónistické mládeže. Ale i ta byla bezvýsledná. Všichni od začátku tušili, že A. Eichmann byl unesen Izraelci. Mnozí bývalí nacističtí pohlaváři přerušili s Eichmannovou rodinou veškeré styky a uprchli z Argentiny. Jak ale předpokládal Harel, na policii se rodina neobrátila.
 
Poté, co Izraelci oznámili, že Eichmann je v jejich rukou, podala Argentina oficiální protest u [[Organizace spojených národů|OSN]] proti narušení své územní integrity. Izrael se za tento čin oficiálně omluvil, ale Eichmanna odmítl vrátit. Po několikatýdení roztržce mezi oběma státy došlo k opětovnému znormalizování vztahů.
 
== Zajímavosti ==
Názvy krycích bytů a domů, které komando v Argentině používalo:
*Modelet (Vlast)
*[[Peter Zvi Malkin]] - technik; specialista na převleky; pro svou fyzickou zdatnost byl vybrán, aby jako první zaútočil na Eichmanna. Harel ho ve své knize uvádí pod jménem Eli Juval<ref>viz Black Ian, Morris Beny, Mossad, izraelské tajné války, str. 207 </ref>
 
== Rozpory kolem únosu ==
Největší spor související s únosem se rozhořel kolem role „lovce nacistů“ Simona Wiesenthala. Přestože nebyla zpochybněna jeho role při zpochybnění Eichmannovi smrti, Harel v rozhovoru pro tisk popřel, že by se S. Wiesenthal jakkoliv podílel na nacistově vypátrání. Podle Wiesenthala to bylo proto, že při tiskových konferencích, které po Eichmannově únosu (Wiesenthal) pořádal nezmínil roli izraelských tajných služeb. Dle Wiesenthala vyjádření to ale bylo proto, že si to tak přála izraelská strana.
 
== Eichmannův únos v literatuře ==
*Harel, Isser - Dům v Garibaldiho ulici (1974)
*Malkin, Peter Z., Stein, Harry - Eichmann In My Hands (1996) (poslední část svého života strávil Malkin v USA, kde si jméno Malchin změnil na Malkin<ref>http://www.peterzmalkin.com/</ref>
*Wiesenthal, Simon - I Hunted Eichmann (1961)
 
== Eichmannův únos ve filmu ==
*The Man Who Captured Eichmann (podle knihy Malkin, Peter Z., Stein, Harry - *Eichmann In My Hands)<ref>http://www.imdb.com/title/tt0116975/</ref>
*The House on Garibaldi Street ( podle knihy Harel, Isser - Dům v Garibaldiho ulici)<ref>http://www.imdb.com/title/tt0079313/</ref>
 
{{Portál Izrael}}
{{Portál Hebraistika}}
=== Reference ===
<references/>
 
=== Zdroje ===
*Harel, Isser - Dům v Garibaldiho ulici, naklad. Paseka, 2003 (pokud není uvedeno jinak, pocházejí informace v článku uvedené z této knihy)
*Black Ian, Morris Beny, Mossad, izraelské tajné války, nakl. Jota, 2003
16 076

editací