James Scott, vévoda z Monmouthu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Nizozemí - Změněn(y) odkaz(y) na Nizozemsko
Řádek 11:
 
== Účastník vzpoury ==
V dobách zmatků kolem následnictví trůnu vznikl spiklenecký klub [[Green Ribbon Club]] , jehož členy byli [[aristokracie|aristokraté]], vojáci i vesničtí náboženští fanatici. Vévoda z Monmouthu klub také často navštěvoval, ale členem zřejmě nebyl. Klub a sdružení zvané [[Exclusionisté]] si kladlo za cíl buď dosadit na trůn právě protestanta Jamese Scotta, vévodu z Monmouthu nebo obnovit [[republika|republikánské]] zřízení. U dvora se však soudilo, že králův syn byl sveden na špatnou cestu a sám nemá se spiknutím nic společného. Královu částečně ztracenou důvěru si James znovu získal, když potlačil povstání londýnských tkalců a roku [[1679]] pak [[povstání presbyteriánských covenantistů]]. Situace se zhoršila ve chvíli, kdy se členové klubu [[Green Ribbon Club]] neúspěšně pokusili připravit atentát na [[Karel II. Stuart|Karla II.]] i jeho bratra [[Jakub II. Stuart|Jakuba]]. Dva členové klubu byli popraveni, jeden spáchal sebevraždu a řada dalších uprchla ze země. Zatykač byl vydán i na vévodu z Monmouthu, který se ukryl na venkovském sídle Philadelphie Wentworthové a její dcery [[Henrietta Wentworthová|Henrietty]], do níž byl zamilovaný. Karel II. dobře věděl, kde se skrývá jeho syn, ale záměrně nic nepodnikl. Po půl roce života s Henriettou se James vrátil ke dvoru a požádal otce o odpuštění. Král svému milovanému synovi rád odpustil a James dokonce nemusel v celém případu vypovídat ani jako svědek. Pár následujících týdnů strávil s rodinou. 6. 2. [[1684]] byl ale přeci jen vyzván k tomu, aby vypovídal u soudu proti příteli Johnu Hampdenovi. James se této povinnosti vyhnul a v únoru 1684 odplul do [[Nizozemsko|Nizozemí]], kde se setkal se svou milenkou Henriettou Wentworthovou. Žili v [[Gouda|Goudě]] a James byl častým hostem na dvoře svého příbuzného [[Vilém III. Oranžský|Viléma III. Oranžského]]. Z Anglie byl Jamesův dobrodružný život sledován s rozpaky. V Nizozemí navíc žila řada politických uprchlíků z Anglie, kteří se tu často scházeli a nejednou připravovali i nějaké to spiknutí proti svému králi. Nizozemí nebylo vhodným místem pro život syna anglického krále. Jelikož ale odmítl vypovídat před anglickým soudem nesměl se James vrátit zpět. Přesto se o návrat pokusil a v Londýně se tajně sešel se svým otcem Karlem II., který mu později přislíbil, že se již brzy bude moci vrátit oficiálně. Slib nestačil splnit. 2.2.[[1685]] dostal král [[Karel II. Stuart|Karel II.]] záchvat mrtvice. Na smrtelné posteli se Karel II. přiznal ke své utajené katolické víře, přijal poslední pomazání a 6.2 zemřel.
== Monmouthovo spiknutí ==
Po smrti Karla II. se stal králem jeho bratr [[Jakub II. Stuart|Jakub II.]]. Vévoda z Monmouthu se v dubnu 1685 sešel v [[Rotterdam]]u z [[Archibald Cambell, hrabě z Argyllu|Archibaldem Cambellem, hrabětem z Argyllu]], což byl v Nizozemí žijící anglický utečenec a odpůrce katolictví. Společně se dohodli na tom, že katolický král Jakub II. musí být z trůnu sesazen. V červnu 1685 se James Scott, vévoda z Monmouthu vylodil v Anglii a tzv. [[Momnouthovo povstání]] vypuklo. Finanční situace povstalců ale nebyla od samého počátku příliš dobrá a k povstání se nepřidal téměř žádný šlechtic. Armádu vévody z Monmouthu tak tvořili jen sedláci, rolníci, ševci, krejčí a vůbec prostý lid bez válečných zkušeností. Povstalci byli nakonec královským vojskem poraženi a dva dny po poslední bitvě byl v zarostlém příkopu u silnice nedaleko [[New Forest]]u nalezen uprchlý vévoda z Monmouthu. Byl poznán, zatčen a dopraven do Rongwoodu, odkud se neúspěšně pokusil o útěk. Poté byl odvezen do [[Londýn]]a a předveden před svého strýce Jakuba II., kterému se vrhl k nohám a s pláčem jej prosil o milost. Jakub II. milost odmítl a parlament zbavil vévodu z Monmouthu občanských práv.