Priapos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava wikiodkazu, vedoucího původně na rozcestník
snad upraveno - formulace, prázdné řádky apod.
Řádek 1:
{{Upravit - náboženství}}
[[Soubor:Pompeya erótica6.jpg|right|thumb|Priapos, freska z [[Pompeje|Pompejí]]]]
 
'''Priapos''' ([[řečtina|řecky]] Πρίαπος) je [[řecko|řecký]] [[bůh]] zemědělské [[plodnost]]i, syn [[Dionýsos|Dionýsa]] a [[Afrodita|Afrodity]].
 
Kult původně maloasijského boha byl přejat Řeky a později i Římany. Narodil se prý ve městě Lampcsace a říká se, že toto město i sám založil. Je to bůh plodnosti ve světě rostlinném i animálním a má moc nad veškerou láskou tělesnou. Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. V zahradách i na polích byly umísťovány jeho sochy, tak aby zastrašovaly ptáky. Dle některých vědců jsou sádroví trpaslíci odvozeninou soch Priapových.
 
Jeho kult se objevuje poměrně pozdě, [[Homér]] jej ještě neznal,ale je zmiňován například v údajných dílech [[Catullus|Catullových]]. Z období helénizmuhelénismu pochází sbírka básní nazvaná Priapea, jedná se o poezii věnující se lascivním motivům. Poezii věnovanou Priapovi najdemelze najít však i ve [[20. století]]: ''Priapos'' [[Sándor Weöres|Sándora Weörese]] ([[1950]]) nebo ''Priapos'' a ''[[Eros]]'' [[Carlo Emilio Gadda|Carla Emilia Gaddy]]. [[Lisa Morpurgo Dordoni]] mu věnovala román: Priapova potíž (La noia di Priapo, [[1988]]).
 
Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s olbřímím pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel.
 
Po Priapovi byla pojmenována i porucha [[erekce]], kdy stav ztopoření trvá nepříjemně a nepřiměřeně dlouho. Tzv. [[priapismus]]. A v zoologickém systému nám tohoto boha připomíná kmen: Priapulida, česky [[hlavatci]].
 
Jeho římským protějškem je [[Mutinus mutunus]], zobrazovaný s obrovitým pyjem, občas bylo jeho zobrazení redukováno na pyj samotný. Takové dřevěné či kovové vypodobení sloužilo jako amulet, který mohl zajistit plodnost jak ženě, tak třeba i poli.
 
Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s olbřímím pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel. Po Priapovi byla pojmenována i porucha [[erekce]], kdy stav ztopoření trvá nepřiměřeně dlouho - tzv. [[priapismus]]. V zoologickém systému tohoto boha připomíná kmen Priapulida, česky [[hlavatci]].
Ve staroslovanské mytologii mu odpovídá bůh [[Veles]].
 
Jeho římskýmŘímským protějškem Priapa je [[Mutinus mutunus]], zobrazovaný s obrovitým pyjem,. občasObčas bylo jeho zobrazení redukováno na pyj samotný. Takové dřevěné či kovové vypodobení sloužilo jako amulet, který mohl zajistit plodnost jak ženě, tak třeba i poli. Ve staroslovanské mytologii mu odpovídá bůh [[Veles]].
[[Soubor:Pompeya erótica5.jpg|thumb|Priapos, freska z Pompejí]]
 
== Pověst ==
Od dob trojské války Hera se Héra velmi hněvala na [[Afrodita|Afroditu]], za to, že jí, bohyni lásky, a nikoliv manželce [[Zeus|Diově]], dal [[Paris (mytologie)|Paris]] dal přednost. Rozhodla se Afroditě pomstít. Počkala si, až Afrodita otěhotní s Dionýsem a plod jejich lásky proklela. Předpověděla, že se narodí ohavný a slabomyslný a nikdy nedosáhne sexuálního ukojení. A tak se i stalo a olympští bohové odmítli přijmout takovou kreaturu, jakou byl Afroditin syn Priapos. Byl svržen na Zem a tam se přidal k družině Bakchově a užíval si života s nymfami a satiry. Byl tak ohavný, že žádná z nymf mu nechtěla být po vůli a tak se jednou v noci připlížil ke spící nymfě [[Lotis]], ale ve chvíli, kdy se jí hodlal zmocnit, zahýkal hlasitě osel, Priapos se polekal, v mžiku přišel o erekci, Lotis se vzbudila a dala se na útěk. Priapos jí byl stále v patách a nebohá Lotis nevěděla, kam se skrýt. Bohům se jí zželelo a proměnili ji v leknín (lat. lotus), aby ji Priapos už nikdy nemohl nalézt a obtěžovat. A Priapos svou touhu nikdy neukojil..., ač jeho pyj se vzrušením a touhou stále zvětšoval a neochaboval... APodle pověsti tak trpí Priapos trpí dodnes.
 
[[Kategorie:Řečtí bohové]]