Do konce roku [[1942]] působily Maraudery výhradně na pacifickém válčišti, kde byly používány jako torpédové letouny. Od února [[1943]] začaly ze základen ve [[VelkáSpojené Britániekrálovství|Velké Británii]] bombardovat cíle v západní Evropě (především cíle v okupovaném Nizozemsku, Belgii a Francii) a posléze se staly nejrozšířenějšími středními bombardovacími letouny v [[Evropa|Evropě]]. Kromě amerického letectva mělo B-26 ve výzbroji i britské bombardovací letectvo (522 ks). Celkový počet ztrát, který činil u letounů B-26 do konce války 0,5% bojových vzletů, je příznivější, než u jakéhokoliv jiného amerického bombardéru (podle údajů z evropského bojiště to bylo 0,701% — Maraudery amerického USAAF v Evropě provedly 129 943 bojových vzletů, přitom bylo ztraceno 911 strojů). Maradeury byly vyřazeny z vojenské služby v roce 1948 a používány k civilním účelům.