Marketa Lazarová (kniha): Porovnání verzí

m
Pokračování typografické hodiny :-)
m (Decentní typografické úpravy; text však příliš nevypadá jako encyklopedické heslo…)
m (Pokračování typografické hodiny :-))
 
Dobové ohlasy na Marketu Lazarovou jsou v mnoha směrech podobné – kritikové se zamýšlí nad nekonkrétním pojetím historie a téměř vždy se shodují, že to nikterak nesnižuje uměleckou hodnotu díla, oceňují jazyk, jímž je kniha psána, zdůrazňují lidskost a pudovost Vančurových postav.
Uměleckou kvalitu knize neupírá nikdo, liší se jen tím, kde vidí její místo mezi dosavadními knihami Vančurovými. František Goetz píše: „Považuji tento román za dílo rozhodujícího významu ve vývoji tohoto básníka (…) poprvé pronikl ke kořenům pravé epičnosti. Teprve v Markete Lazarové Vančura to, co dává každé dobré epické dílo: rozproudil slavnou vlnu kolektivního osudu celého rodu v nejnebezpečnější době a dal iluzi velebně plynoucího času, jenž s sebou strhuje lidský osud. K tomuto cíli vede jedině vnitřní uzrání, jež se projevuje oproštěním názorovým a plnou epickou předmětností. (…) i vidím v Markete Lazarové jedno z nejpozoruhodnějších románových děl naší nové produkce a doklad toho, že generace dozrává.“ Zrovna tak píše i Václav Renč: „ (…) mezník důležitý nejen pro samotného Vančuru, nýbrž i pro celkový vývoj románové tvorby v našich zemích.“ A velice podobně se vyjadřuje i A. M. Píša: „Marketa Lazarová, díla autorova vyzrávání, je jednou z nejkrásnějších knih naší mladé prózy.“ Oproti tomu J. B. Čapek píše: „Hrdelní pře i Marketa Lazarová jsou díla umělecky silná, s určitého hlediska však lze soudit, že jsou jen zastávkami a nikoli mezníky Vančurova vývoje; autor Pekaře Jana Marhoula se k dílům skutečně ohniskovým teprve chystá.“
 
Marketa Lazarová není románem historickým. Podle Jiřího Poláčka je to: „ (…) básnický mýtus, oslavující lásku, životní plnost a intenzitu, družnost, aktivitu, odvahu a zároveň polemizující s mdlým životním stylem a rozkošnou složitostí literatury dvacátého století.“
 
== Film ==
47

editací