Kvark-gluonové plazma: Porovnání verzí

Přidáno 300 bajtů ,  před 13 lety
přeformulování, doplnění
m (robot změnil: nl:Quark-gluonplasma)
(přeformulování, doplnění)
 
==Obecný úvod==
Kvark&ndash;gluonové plazma obsahuje [[kvark]]y a [[gluon]]y, podobně jako běžná [[hadron]]ová hmota. Na rozdíl od běžné hmoty, ve které páry kvark&ndash;antikvark tvoří [[mezon]]y nebo trojice kvarků dávají vzniknout [[baryon]]ům (jako jsou [[proton]] a [[neutron]]), v kvark&ndash;gluonovém plazmatu jsou částice tak blízko u sebe (méně než 10<sup>-15</sup>[[metr|m]]<ref name="Astropis 2/2001">[http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=573&pageNum_clanky=3] InAstroNoviny - převzato z časopisu Astropis 2/2001 359. vydání</ref>), že přestává působit [[silná interakce]], tyto mezony a baryony ztrácejí svouse identiturozpadají a vytvářejí velkou směs kvarků a gluonů. V běžné hmotě jsou kvarky pevně svázané, v kvark&ndash;gluonovém plazmatu jsou kvarky ''uvolněny''.
 
==Očekávané vlastnosti==
Teplota fázového přechodu od normální hmoty ke skupenství kvark-gluonového plazmatu je přibližně 170 [[elektronvolt|MeV]],
což odpovídá hustotě energie něco málo přes 1 [[elektronvolt|GeV]]/[[metr|fm]]³. Pro hmotu tvořenou relativistickými částicemi nejsou [[tlak]] a [[teplota]] nezávislé veličiny, takže [[stavová rovnice]] je vztahem mezi hustotou energie a tlakem. Toto bylo zjištěno pomocí [[Svazková kalibrační teorie|svazkové kalibrační teorie]] a srovnáním s [[perturbační teorie|perturbační teorií]] a [[teorie strun|teorií strun]]. Otázka stále zůstává předmětem současného výzkumu. V současnosti zbývá stanovit [[měrná tepelná kapacita|měrnou tepelnou kapacitu]] a další charakteristiky.
 
==Reference==
<references/>
 
{{fyzikální pahýl}}
107

editací