Ismail Kadare: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
{{Urgentně upravit/dne|20080324204854}}
'''Ismail Kadare''' je jeden z nejvýznamnějších představitelů albánské literatury. Věnuje se próze a poezii.
Narodil se roku 1936 v [[Gjirokastře]], kde také absolvoval střední školu. V roce 1958 dokončil studium albánštiny na [[Tiranské univerzitě]]. Později strávil dva roky na [[Gorkého institutu]] v [[Moskvě]].
<br />Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem [[Moje století]] (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako [[Sluneční motivy]] (Motive me diell, 1968) a [[Čas]] (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma [[Proč se přemýšlí o těchto horách]] (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a [[Albánské strany práce]]. Kadareovo básnické dílo vyniká hlubokými myšlenkami a originální kompozicí.
<br />Co se týče prózy, věnoval se psaní povídek, novel i románů. Jeho prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí. Myšlenka románu [[Generál mrtvé armády]] (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu [[Hrad]] (Kështjellë, 1975). V románu [[Kamenná kronika]] (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů a zpátečnické tradice. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel [[Dřívější znak]] (Emblema e dikurshme, 1970), [[Most se třemi oblouky]] (Ura me tri harqe, 1978) a [[Chladnokrevnost]] (Gjakftohtësia, 1980). Neobyčejnost jeho talentu tkví v umění zacházet s historickou látkou, které dává nadčasovost. Dalším významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román [[Velká zima]] (Dimri i madh, 1977). Nejlepší Kadareova díla byla přeložena do mnoha světových jazyků a přijata čtenářským publikem.
<br />Kniha "Evropská identita Albánců - důkaz" z roku 2006, jejíž části publikoval deník [[Shekulli]], rozpoutala polemiku mezi ním a Rexhepem Qosjou. Zatímco Kadare charakterizuje albánskou identitu jako západní, Qosja tvrdí, že je albánská identita na pomezí mezi východem a západem, islámem a křesťanstvím.
[[sq:Ismail Kadare]]
|