Klasická japonština: Porovnání verzí

'''Klasická japonština''' ({{Vjazyce|ja}}: 中古日本語, ''čúko nihongo''; {{Vjazyce|en}}: ''Late Old Japanese'') byl [[jazyk (lingvistika)|jazyk]], kterým se mluvilo a psalo v [[Japonsko|Japonsku]] během [[období Heian]] ([[794]]–[[1185]]). Spolu s doposud používanými [[kandži|čínskými znaky]] se k zápisu japonštiny začaly používat dvě nové slabičné abecedy: [[hiragana]] a [[katakana]]. To vedlo k rozkvětu literatury a vzniku takových děl, jako byly ''[[Příběh prince Gendžiho|Gendži Monogatari]]'', ''[[Taketori Monogatari]]'' a ''[[Ise Monogatari]]''.