Dohody z Osla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava wikiodkazu, vedoucího původně na rozcestník |
m →Vývoj: typo |
||
Řádek 5:
Počátek mírového procesu, který vyústil v Dohody z Osla, se datuje k říjnu roku 1991, kdy byla do [[Madrid]]u svolána konference o míru na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jeho součástí byla bilaterální jednání mezi Izraelem a Palestinci, [[Sýrie|Sýrií]], [[Libanon]]em a [[Jordánsko|Jordánskem]]. V lednu [[1992]] pak probíhala multilaterální jednání v [[Moskva|Moskvě]] na téma ekonomického rozvoje, [[životní prostředí|životního prostředí]], vody a uprchlíků. Celkem mezi Izraelci a Palestinci proběhlo deset kol jednání, avšak bez jakéhokoliv průlomu. Hlavním problémem byly [[politika osadnictví|židovské osady]] na okupovaných územích.<ref>Čejka, M., Nedorostová, D. ''Izrael a palestinská území po 11. září 2001.'' Politologický časopis 9, č.1., 2002 (dále jen Čejka, Nedorostová, 2002), dostupné z: http://chunky.webpark.cz/clanekip.html</ref> Další problém byla platnost izraelského zákona zakazujícího přímý kontakt izraelských občanů s příslušníky OOP.
[[Image:Rabin at peace talks.jpg|thumb|left|260px|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z Osla ve Washingtonu 13. září 1993.]]
Mimo zmíněná jednání probíhaly tajné schůzky v [[Oslo|Oslu]], za účasi představitelů Izraele a členů OOP.<ref>Zákon o zákazu kontaktů, byl v souvislosti s těmito jednáními zrušen 12. prosince roku 1992.</ref> Tyto tajné schůzky vyústili nakonec v roce [[1993]] v uzavření dohod nazvaných {{Cizojazyčně|en|''Declaration of Principles on Interim Self-Government Arrangement''}}. Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13. září 1993 v [[Bílý dům|Bílem domě]] ve [[Washington]]u, za izraelskou stranu [[izraelský premiér|premiérem]] [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a za palestinskou stranu, předsedou [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. Za uzavření mírové dohody byla Jicchaku Rabinovi i Jásiru Arafatovi udělena [[Nobelova cena míru]]. Z mírových dohod vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let ustanovena Palestinská samospráva na území Západního břehu a pásma Gazy. Během tohoto období měli obě strany jednat o závěrečných otázkách týkajících se především otázky [[Jeruzalém]]a, uprchlíků, židovských osad, hranic a vody. Konečná dohoda měla být uzavřena na základě rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] č. 242 a č. 338. Rozdělení palestinských okupovaných území na zóny A, B,
=== Protesty ===
Podepsání dohod z Osla se však, přestože se jednalo o významný krok na cestě k míru, ukázalo jako dosti kontroverzní krok a ukázalo se, že tento mírový proces situaci značně zkomplikoval. Především na palestinské politické scéně začala sílit opozice a to zejména [[Hamas]]u a [[Palestinský islámský džihád|Palestinského islámského džihádu]], které se proti [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] a Smlouvám z Osla začaly vymezovat. Současně se začaly stupňovat i teroristické akce, kterým však nedostatečně vyzbrojená a vycvičená palestinská policie, která v palestinských autonomních oblastech nahradila izraelské vojáky, neuměla dostatečně čelit. Mírový proces a jeho důsledky vyvolal reakci i v Izraeli, kde se proti smlouvě vymezila nejsilnější opoziční pravicová strana [[Likud]] a další pravicová uskupení.
Řádek 14:
Od této doby začal mírový proces upadat. Podepsalo se na tom i vítězství strany Likud a [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] ve volbách roku [[1996]], kdy byl poražen Rabinův nástupce a spoluautor dohod z Osla [[Šimon Peres]] ze [[Strana práce|Strany práce]]. Na palestinské politické scéně došlo k posilování pozice [[Hamas]]u vůči [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] Jásira Arafata. Mezi Izraelci a Palestinci nedošlo k žádnému pokroku ani po mimořádných parlamentních a prezidentských volbách v Izraeli [[17. květen|17. května]] [[1999]], kdy zvítazil blok Strany práce vedený [[Ehud Barak|Ehudem Barakem]]. Naopak po neúspěchu summitu v Camp Davidu došlo ke vzájemnému zhoršení vztahů, což nakonec vedlo k vypuknutí [[Druhá intifáda|druhé intifády]].
== Odkazy ==
{{Portál Hebraistika}}
| |||