Verze z 21. 3. 2008, 12:53 editovat Winston Kaminsky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 817 editací m preklad na konec ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 3. 2008, 16:17 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací m prováznání+portál+překlepy+miniúpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Daimbert z Pisy''' ([[italština\|italsky]] {{Cizojazyčně\|it\|'''Dagoberto da Pisa'''}}) byl prvním [[arcibiskup]]em z [[Pisa\|Pisy]] a ~~poté, co byl roku 1099 evropskými [[křižáci\|křižáky]]~~po [[obléhání Jeruzaléma (1099)\|~~dobyt~~dobytí ~~Jeruzalém~~Jeruzaléma]] ~~se stal~~)[[1099]]) druhým latinským [[patriarcha\|~~patrirchou~~patriarchou]] v [[Jeruzalém]]ě. ~~Dagobert~~Daimbert se pisánským arcibiskupem stal roku [[1085]] a o sedm let později mu papež udělil hlavní správu [[diecéze\|diecézí]] na ~~ostrovech~~[[ostrov]]ech [[~~Sardínie~~Sardinie]] a [[Korsika]]. == Svatá země == Roku [[1100]] sebyl Daimbert ~~stal~~jmenován [[papežský legát\|papežským legátem]] a odplul s ~~pisánkou~~pisánskou flotilou do [[Svatá země\|Svaté země]] na pomoc [[první křížová výprava\|první křížové výpravě]], jejíž ~~úřastníci~~účastníci bojovali s ~~Palestinskými~~palestinskými městy. Papež [[Paschalis II.]] Daimberta jmenoval novým jeruzalémským ~~patrirchou~~patriarchou namísto dočasného [[Normané\|normanského]] arcibiskupa [[Arnoul ze Chocques\|Arnoula ze Chocques]]. Daimbert otevřeně zastával názor, že nové křižácké [[Jeruzalémské království]] má mít teokratickou vládu podobnou jako v [[Papežský stát\|Papežském státě]], s patrirchou jako přímým zástupcem papežské moci v Palestině. Pánem Jeruzaléma však byl zatím zvolen dolnolotrinský vévoda [[Godefroi z Bouillonu]], jako Ochránce Božího hrobu a světský vládce křižáckých držav. Daimbert, se po příjezdu do Svaté země rychle spojil s [[antiochijské knížectví\|antiochijskými]] [[Normané\|Normany]], kteří zaútočili na [[byzanc\|byzantský]] přístav [[Latakia]],. Pisánské loďstvo pod Daimbertovým velením Normanům poskytlo krytí od moře. K Latakii však dorazil také hrabě z [[Toulouse]] [[Raimond de Saint-Gilles]], který papežského legáta donutil ke stažení italských lodí. Daimbert, který připlul do Svaté země se rychle spojil s [[antiochijské knížectví\|antiochijskými]] [[Normané\|Normany]], kteří zaútočili na [[byzanc\|byzantský]] přístav [[Latakia]], kterým pisánské loďstvo pod Daimbertovým velením poskytlo krytí od moře. K Latakii však dorazil také hrabě z [[Toulouse]] [[Raimond de Saint-Gilles]], který papeřského legáta donutil ke stažení italských lodí. Daimbert se poté vydal do Jeruzaléma a doprovázela ho družina antiochijského knížete [[Bohemund z Tarentu\|Bohemunda z Tarentu]]. V [[Jeruzalém]]ě Daimbert sesadil prvního patrirchu Arnoula ze Chocques a začal prosazovat své názory na uspořádání Jeruzalémského království a požadoval světskou kontrolu nad Jeruzalémem a [[Jaffa\|Jaffou]]. Godefroi jeho nátlaku ustupoval. Daimbert se účastnil i vojenských akcí jeruzalémské armády a roku [[1100]] byl přítomen obléhání Jaffy, které z moře podporovala [[~~benátská~~Benátská republika\|benátská flotila]]. Jeruzalémský vládce Godefroi zatím zemřel a Daimbert začal připravovat převzetí moci. Pokusil se kontaktovat knížete Bohemunda z Tarentu, avčak jeho dopis se ke knížeti nikdy nedostal. Zato Godefroiův bratr [[Balduin z Boulogne]] se urychleně dostavil do Jeruzaléma, aby převzal bratrovo dědictví. Daimbertův spojenec se však neukázal a Balduin obsadil město. Daimbert raději ustoupil do ~~klášterě~~kláštera na [[hora Sion\|hoře Sion]]~~, ale Balduin ho později pozval zpět do města a potvrdil ve funkci patriarchy~~. Patriarcha Balduina na oplátku v [[Betlém]]ě korunoval [[seznam jeruzalémských králů\|jeruzalémských králem]]. Přesto však mezi nimi zůstávalo napětí a často měli konflikty, což odrářelo globálnější zápasy mezi mocí světskou a církevní, avšak ne v takové míře, jako [[boj o investituru]] mezi papežem a římským císařem v Evropě. Když roku 1102 Daimbert odjel do [[Řím]]a, aby podal zprávu [[papež]]ovi, Balduin I. pohotově na jeho místo v Jeruzalémě dosadil nevýrazného kněze jménem Ehremar, který byl však rychle sesazen Daimbertem, jen co se vrátil na [[Blízký východ]]. Daimbert z Pisy zůstal patrirchou až do své smrti roku [[1107]]. Jeho nástupcem v úřadu latinského partriarchy byl [[Gibelin z Arlesu]].▼ Balduin Daimberta později pozval zpět do města a potvrdil ve funkci patriarchy. Patriarcha Balduina na oplátku v [[Betlém]]ě korunoval [[seznam jeruzalémských králů\|jeruzalémských králem]]. Přesto však mezi nimi zůstávalo napětí a časté konflikty, což odráželo globálnější zápasy mezi mocí světskou a církevní, avšak ne v takové míře, jako [[boj o investituru]] mezi papežem a římským císařem v Evropě. Když roku [[1102]] Daimbert odjel do [[Řím]]a, aby podal zprávu [[papež]]ovi, Balduin I. pohotově na jeho místo v Jeruzalémě dosadil nevýrazného kněze jménem Ehremar. Ten byl ihned po Daimbertově návratu sesazen. Daimbert z Pisy zůstal patriarchou až do své smrti roku [[1107]]. Jeho nástupcem v úřadu latinského partriarchy byl [[Gibelin z Arlesu]]. ▲Daimbert, který připlul do Svaté země se rychle spojil s [[antiochijské knížectví\|antiochijskými]] [[Normané\|Normany]], kteří zaútočili na [[byzanc\|byzantský]] přístav [[Latakia]], kterým pisánské loďstvo pod Daimbertovým velením poskytlo krytí od moře. K Latakii však dorazil také hrabě z [[Toulouse]] [[Raimond de Saint-Gilles]], který papeřského legáta donutil ke stažení italských lodí. Daimbert se poté vydal do Jeruzaléma a doprovázela ho družina antiochijského knížete [[Bohemund z Tarentu\|Bohemunda z Tarentu]]. V [[Jeruzalém]]ě Daimbert sesadil prvního patrirchu Arnoula ze Chocques a začal prosazovat své názory na uspořádání Jeruzalémského království a požadoval světskou kontrolu nad Jeruzalémem a Jaffou. Godefroi jeho nátlaku ustupoval. Daimbert se účastnil i vojenských akcí jeruzalémské armády a roku 1100 byl přítomen obléhání Jaffy, které z moře podporovala [[benátská republika\|benátská flotila]]. Jeruzalémský vládce Godefroi zatím zemřel a Daimbert začal připravovat převzetí moci. Pokusil se kontaktovat knížete Bohemunda z Tarentu, avčak jeho dopis se ke knížeti nikdy nedostal. Zato Godefroiův bratr [[Balduin z Boulogne]] se urychleně dostavil do Jeruzaléma, aby převzal bratrovo dědictví. Daimbertův spojenec se však neukázal a Balduin obsadil město. Daimbert raději ustoupil do klášterě na [[hora Sion\|hoře Sion]], ale Balduin ho později pozval zpět do města a potvrdil ve funkci patriarchy. Patriarcha Balduina na oplátku v [[Betlém]]ě korunoval [[seznam jeruzalémských králů\|jeruzalémských králem]]. Přesto však mezi nimi zůstávalo napětí a často měli konflikty, což odrářelo globálnější zápasy mezi mocí světskou a církevní, avšak ne v takové míře, jako [[boj o investituru]] mezi papežem a římským císařem v Evropě. Když roku 1102 Daimbert odjel do [[Řím]]a, aby podal zprávu [[papež]]ovi, Balduin I. pohotově na jeho místo v Jeruzalémě dosadil nevýrazného kněze jménem Ehremar, který byl však rychle sesazen Daimbertem, jen co se vrátil na [[Blízký východ]]. Daimbert z Pisy zůstal patrirchou až do své smrti roku [[1107]]. Jeho nástupcem v úřadu latinského partriarchy byl [[Gibelin z Arlesu]]. {{Posloupnost Řádek 15 ⟶ 23: {{Překlad\|en\|Dagobert of Pisa}} {{Portál Středověk}} {{Portál Křížové výpravy}} [[Kategorie:Latinští patriarchové v Jeruzalémě]]▼ [[Kategorie:Narození 11. století]] [[Kategorie:Úmrtí 1107]] ▲[[Kategorie:Latinští patriarchové v Jeruzalémě]] [[de:Dagobert von Pisa]]

Daimbert z Pisy: Porovnání verzí