Označení planetek: Porovnání verzí

Přidáno 354 bajtů ,  před 14 lety
-typo chyby, drobné styl. úpravy, +odkazy
(-typo chyby, drobné styl. úpravy, +odkazy)
===Standardní předběžné označení===
 
''Standardní předběžné označení'' se skládá z čtyřciferného čísla, označujícího rok objevu, respektive ohlášení objekvuobjevu k registraci ve středisku MPC, které je následováno mezerou (odklepem). Za touto mezerou následuje velké písmeno anglické abecedy, určující polovinu měsíce, v němž byl objev resp. nahlášení učiněno a to podle následující tabulky:
 
{|border="1" cellpadding="2" callspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
Za toto písmeno se připojí další písmeno anglické abecedy (opět s vypuštěním písmene "I", písmeno "Z" je však tentokrát použito) pro označení prvních 25 objektů objevených (ohlášených) v daném časovém rozpětí příslušné poloviny měsíce. Pokud je v daném časovém intervalu objeveno více objektů, připojí se za tuto dvojici písmen číslo jako dolní index, přičemž číslo 1 je vyhrazeno 26. až 50. objevu, číslo 2 pak 51. až 75. objevu, atd. Pokud z technických důvodů (např. při počítačovém zpracování) by zápis čísla ve formě dolního indexu činil potíže, je možno psát tato čísla v základním řádku.
 
Je si třeba uvědomit, že mnohdy bývá týžjeden objekt zpozorován různými observatořemi nebo v různých obdobích a že ne vždy je ihned zřejmé, že se jedná o týžtouž objektplanetku. Proto není výjimkou, že jedna planetka dostane více než jedno předběžné označení. Po identifikaci je z nich zachováno pouze jedno, obvykle to nejstarší, nebo to, které vedlo ke stanovení alespoň předběžných [[elementy dráhy|elementů dráhy]].
identifikaci je z nich zachováno pouze jedno, obvykle to nejstarší, nebo to, které vedlo ke stanovení alespoň předběžných [[elementy dráhy|elementů dráhy]].
 
===Komprimované předběžné označení===
 
''Komprimované předběžné označení'' bylo navrženo z několika důvodů. Prvním bylabyl požadavek, aby toto označení bylo vždy stejně dlouhé (to standardní předběžné označení zcela evidentně nesplňuje) a druhým, aby jednoduchým tříděním bylo možno získat pořadí, v němž byla tělesa objevena (nahlášena). PosleníPoslední požadavek (významný zejména v nedávné minulosti) byl, aby toto označení bylo co nejkratší.
 
Toto označení má standardní délku 7 alfanumerických znaků (byte). První znak je velké písmeno, které reprezentuje první dvojici čísel v letopočtu roku objevu a to tak, že písmeno "I" odpovídá číslu "18", písmeno "J" číslu "19" a písmeno "K" číslu "20" atd. Za ním následující dvě číslice odpovídají třetí a čtvrté číslici letopočtu (tedy např. letopočet "1995" se nahradí řetězcem znaků "J95"). Jako čtvrtý znak komprimovaného označení následuje první písmeno ze standardního označení. Následující dva znaky odpovídají číselnému indexu, umisťovanému na konci standardního označení, a to podle následujícího algoritmu: Pokud index vůbec chybí, vloží se řetěz "00" (dvě nuly); pokud je index v rozmezí hodnot od 1 do 99, vloží se přímo toto číslo, ale případně doplněné na délku dvou znaků číslicí "0" (nula) zleva, tedy "01" (místo 1) až "99"; je-li hodnota indexu větší než 99, pak se první dvojice číslic v tříciferném čísle nahradí tak, že místo "10" se zapíše písmeno "A", místo "11" se zapíše písmeno "B", atd. (písmeno "I" v této řadě je použito). To umožňuje zapsat ve formě "Z9" nejvyšší možnou hodnotu indexu "359" (tedy celkem 9000 planetek objevených během jedné poloviny měsíce). Jako poslední znak komprimovaného označení se zapíše druhé písmeno ze standardního předběžného označení.
===Speciální předběžné označení===
 
V průběhu 2. poloviny 20. století proběhlo několik systematických přehlídek oblohy s cílem odhalit co nejvíce nových planetek. V rámci každé z nich bylo přidělováno zvláštní předběžné označení, sestávající z pořadového čísla objeveného objetuobjektu, následovaného mezerou a označením příslušné přehlídky oblohy podle připojené tabulky.
 
Komprimované předběžné označení v tomto případe vypadá tak, že jeho první tři znaky odpovádajíodpovídají druhému sloupci v tétonásledující tabulce a zbývající čtyři znaky jsou pořadovým číslem objektu objeveného v dané přrehlídcepřehlídce, případně doplněného na požadovanou délku nulami zleva.
 
{|border="1" cellpadding="2" callspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
== Definitivní označení ==
 
Poté, co je známa dráha nově objevené planetky natolik dobře, že je možnostmožno spočítat její [[efemerida|efemeridu]] tak, aby ji bylo možno sledovat i v budoucnosti, je jí přiděleno střediskem MPC jako ''definitivní označení'' katalogové (pořadové) číslo. Od tohoto okamžiku je plným definitivním označením planety toto katalogové číslo (doporučuje se uvádět je v kulatých závorkách) následované po mezeře platným standardním nebo speciálním předběžným označením.
 
Po přidělení katalogového čísla má objevitel po dobu následujících 10 let od přidělení katalogového čísla právo navrhnout pro tuto planetku jméno, které musí následně schválit ''Komise pro nomenklaturu malých těles'' (''Committee for Small Body Nomenclature'', zkráceně ''CSBN'') při III. oddělení organizace IAU. Toto jméno však musí splňovat některá pravidla:
*jméno by nemělo být delší než 16 znaků;
*jména by měla být pokud možno jednoslovná;
Po schválení jména se pak definitivní označení planetky sestává z katalogového čísla (v závorce) následovaného schváleným jménem.
 
Komise CSBN si vyhradila právo sama pojmenovat některé významné planetky a planetky s katalogovými čísly dělitelnými 1000. Jim jsou přidělována jména známých osobností či organizací či jinak významná, např. ([[Seznam planetek 751-100|1000]]) [[Giuseppe_Piazzi|Piazzi]], ([[Seznam planetek 1751-2000|2000]]) [[William Herschel|Herschel]], ([[Seznam planetek 2751-3000|3000]]) [[Leonardo da Vinci]], ([[Seznam planetek 3751-4000|4000]]) [[Hipparchos]], ([[Seznam planetek 4751-5000|5000]]) [[IAU]], ([[Seznam planetek 5751-6000|6000]]) [[Organizace spojených národů|United Nations]], ([[Seznam planetek 6751-7000|7000]]) [[Curie]], ([[Seznam planetek 7751-8000|8000]]) [[Isaac Newton]], ([[Seznam planetek 8751-9000|9000]]) Hal (počítač Hal9000 z románu 2001: Vesmírná odysea [[Arthur C. Clarke|Artura C. Clarka]] a stejnojmenného filmu [[Stanley Kubrick|Stanleye Kubricka]]).
 
Ve sluneční soustavě se nacházejí i planetky s českými jmény – například ([[Seznam planetek 1876-2000|1840]]) [[Jan Hus|Hus]], ([[Seznam planetek 2251-2500|2364]]) [[Praha]], ([[Járacimrman (planetka)|7796]]) [[Jára Cimrman|Járacimrman]] (název planetky dříve musel být jednoslovný, proto tento tvar) a mnoho jiných.
 
[[Kategorie:Planetky]]
4 573

editací