Hyakinthos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Evav (diskuse | příspěvky)
rozšíření
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:The_Death_of_Hyacinthos.gif|thumb|right|Jean Broc: Hyakinthova smrt]]
 
'''Hyakinthos''' - ([[latina|latinsky]] ''Hyacinthus'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Sparta|spartského]] krále [[Amyklás|Amykla]] a jeho manželky [[Diomédé|Diomédy]]. Některé zdroje uvádějí také jako jeho otce jiného spartského krále [[Oibalos|Oibala]].
 
Byl proslulý svou krásou, nebylo tedy divu, že o jeho přízeň soupeřili hned dva bohové – bůh světla, věd a umění [[Apollón]] a bůh západního větru [[Zefyros]]. Zmiňován je také slavný řecký básník [[Thamyris]], o němž se tvrdí, že to byl úplně první muž, který "se„se dvořil muži"muži“. Toho však Apollón rychle vyřadil ze hry. Chlubivý Thamyris rozšiřoval, že by ve zpěvu lehce překonal [[Múzy]]. Stačilo, aby to Apollón škodolibě řekl Múzám a Thamyridův osud byl zpečetěn: v soutěži s Múzami samozřejmě neuspěl a ty ho potrestaly tím, že ho zbavily zraku, hlasu i paměti.
 
Hyakinthos si zvolil za přítele Apollóna, čímž urazil [[Zefyros|Zefyra]], boha západního větru. Jednoho dne, kdy Apollón učil mladíka házet [[disk (sport)|diskem]], žárlivý Zefyros disk mrštil zpět a Hyakintha zabil.
 
Z jeho krve pak vyrostla nová [[květina]], která byla pojmenována [[hyacint]]. Podle moderních výzkumů se však jednalo o divoký [[kosatec]].

Po jeho smrti se ve Spartě každé léto konala slavnost Hyakinthaea, která trvala tři dny. První den se truchlilo nad Hyakinthovou smrtí a další dva dny se oslavovalo jeho znovuzrození v podobě květiny. Ačkoliv se nejednalo o boha, centrum jeho kultu bylo v Apollónově chrámu ve vesničce Amykles.
 
== Odraz v umění ==
 
==Odraz v umění==
Ačkoliv se nejednalo o boha, centrum jeho kultu bylo v Apollónově chrámu ve vesničce Amykles.
* [[Wolfgang Amadeus Mozart]] jako jedenáctiletý napsal v r. 1767 na toto téma operu ''Apollo a Hyacinth'', kde však z dobových důvodů Hyakintha nahradila ve vztahu s Apollónem jeho sestra Melia.
* Mýtus o Hyakinthovi je znám nejvíce z [[Ovidius|Ovidiových]] [[Proměny|Proměn]]. Z nich dále čerpali četní básníci, sochaři či malíři, zejména z dob baroka či rokoka.
 
== Literatura ==
* ''Slovník antické kultury'', nakl.nakladatelství Svoboda, Praha, 1974
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí''
* Graves, Robert, ''Řecké mýty'', 2004, ISBN 80-7309-153-4
Řádek 22 ⟶ 24:
* Fink, Gerhard, ''Kdo je kdo v antické mytologii'', 2004, ISBN 80-7218-992-1
* Neškudla, Bořek, ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', 2003, ISBN 80-7277-125-6
 
 
== Externí odkazy ==