Verze z 27. 5. 2007, 13:55 editovat BotMultichill (diskuse \| příspěvky) 32 049 editací m robot přidal: ko:열점 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 3. 2008, 18:21 editovat zrušit editaci 85.132.223.5 (diskuse) článek, který zde byl umístěn si v základních otázkách odporoval s clankem na http://www.sci.muni.cz/~herber/hotspots.htm proto jsem článek úplně změnil... Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Image:Hotspots.jpg\|thumb\|Identifikovaných 44 horkých skvrn]] '''Horké skvrny''' (zvané též '''hot spots''' z anglického jazyka)jsou místa v zemském tělese, které jsou charakteristické zvýšeným tokem geotermální energie. Může to být důsledek výstupu konvekčních proudů nebo větší soustředění radioaktivních izotopů v zemské kůře. Díky tomu vystupuje magma na povrch a vznikají oblastí sopečné činnosti, které však nekopírují místa, kde se setkávají litosférické desky. Horké skvrny se mohou nacházet na mořském dně i na kontinentech. '''Horká skvrna''' (zvaná též '''hot spot''' z anglického jazyka) je místo v [[zemská kůra\|zemském kůře]], ve které se projevuje neobyčejně silná a dlouhodobá [[vulkanismus\|vulkanická]] aktivita. Její lokace je spojena se [[zemský plášť\|zemským pláštěm]], ve kterém za dosud nejasných okolností nejspíše vzniká. (Některé teorie spojují jejich vznik s dopady masivních mimozemských těles, či s nahromaděním radioaktivních prvků a jejich přirozeným rozpadem.) Horké skvrny nejsou svojí polohou vázány na polohu litosvérických desek, pokud tedy dochází k posunu litosférické desky, mění se i místo výstupu magmatu na povrch planety. Důkazem tohoto procesu je vznik řetězců sopečných ostrovů. Existují vědecké hypotézy, že horké skvrny jsou významným stabilizačním prvkem při teorii [[desková tektonika\|deskové tektoniky]], kdy by měly působit jako „sváry“ na pohybující se desky, čímž některé jejich části stabilizují. Působící tlaky pak kontinentální desky nutí stále pohybovat, což má za následek jejich praskání a vznik riftových údolí. Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má bazické složení. Díky malé viskozitě lávy vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. štítové vulkány. Když dojde k posunu desky nad horkou skvrnou, přichází sopka o svůj zdroj magmatu a stává se vyhaslou. Postupným zvětráváním se snižuje její nadmořská výška, až nakonec opět zmizí pod hladinou oceánu. Tak vzniká podmořská hora, neboli '''guyot'''. Teprve připočtením těchto podmořských vyhaslých sopek k těm v současnosti aktivním získáme skutečnou délku celého ostrovního řetězce. Podle polohy jednotlivých sopek pak můžeme určit i směr pohybu litosférické desky. V současné době převládá mezi odborníky názor, že díky velké koncentraci horkých skvrn v oblasti [[Africká deska\|Africké desky]] dochází k tomu, že ta je fixována na místě a veškeré pohyby okolních desek jsou vztahovány k ní. Afrika se považuje za nepohyblivou desku litosféry. {{geologický pahýl}}

Horká skvrna: Porovnání verzí