'''Juliette Récamierová''', plným jménem '''Jeanne Françoise Julie Adélaïde Récamier''', také zvaná '''Madame Récamierová''', rozená '''Bernardová''', (4. prosince [[1777]] – 11. května [[1849]]) byla významnou osobností literárního a politického života na žačátku [[19. století]] ve [[Francie|Francii]]. Do povědomíZnámou se dostalastala cobyjako hostitelka známého pařížského salonu v ''L'Abbaye-aux-Bois''.
[[Soubor:Juliette-Récamier-2.JPG|thumb|Juliette Récamier (miniatura autor Nicolas Jacques (1780-1844)]]
Julie Bernardová, narozená v [[Lyon]]u, se vdala ve svých 15 letech za podstatně staršího zámožného bankéře [[Jacquese Récamier]]aRécamiera a provozovala dlouhá léta salon, který se stal důležitým místem setkánísetkávání vysoké pařížské společnosti, ale též střediskem intelektuální protinapoleonské opozice. Mezi pravidelné návštěvníky patřila [[MadammeAnne Louise Germaine de Staël|Madame de Staël]], se kterou Juliette Récamierová uzavřela důvěrné přátelství. Dále zde byli častými hosty např. [[Benjamin Constant]], [[François-René de Chateaubriand]] (ten byl jejím milencem) a generálové [[Jean Victor Marie Moreau|Moreau]] a [[Jean-Baptiste Bernadotte|Bernadotte]]. Udržovala písemný kontakt s předními společenskými, politickými, vědeckými i vojenskými celebritami své doby. [[Napoleon]] věděl o jejích soustavných, byť neplodných, piklech a vypověděl ji z Paříže roku [[1811]]. Poté žila v Lyonu, [[Řím]]ě a v [[Neapol]]i u rodiny krále [[Joachim Murat|Murata]]. Po Napoleonově pádu opět otevřela roku [[1814]] svůj salon v Paříži.
Ve své době byla Julie považována za jednu z nejkrásnějších žen a byla portrétována nejznámějšími umelci m.j. i [[Francois Gerard]]em a [[Jaques-Louis David]]em, který jí portrétoval na pohovce nazývané po ní ''recamiere''.
