Třída Queen Elizabeth: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Třída Queen Elisabeth přemístěna na stránku Třída Queen Elizabeth: s -> z
Řádek 51:
Nová 381 mm děla se ukázala jako velice úspěšná. Byla spolehlivá a extrémně přesná. Horší situace byla u špatného střeliva, které snižovalo efektivitu palby, což se podařilo vyřešit až zavedením nového střeliva v roce [[1918]]. Tato děla konkurenceschopná i během druhé světové války. Před u nich byla zvětšena elevace a vyvinuto nové střelivo.
 
Koncepce pancéřové ochrany vycházela z předchozí [[Třída Iron Duke|třídy Iron dukeDuke]]. Boční pancéčovýpancéřový pás byl zesílen a i ochrana lodi pod čárou ponoru byla vylepšena. Jak bylo tehdy obvyklé, horizontální pncéřová ochrana byla značně menší.
 
V některých ohledech ale parametry lodí zaostávaly za očekáváním. Lodě byly přetíženpřetíženy a díkykvůli nadměrnému ponoru ve službě nedosahovaly plánované rychlosti 25 uzlů, ale o jeden uzel méně. Přesto nové palivo a větší počet kotlů, dostačující pro rychlost 24 uzlů, znamenaly velký pokrok oproti starším bitevním lodím, dosahujícím obvykle nejvyšší rychlosti maximálně 21 ulů.
 
Děla ráže 152 mm sekundárního dělostřelectva byla umístěna v kasematách na bocích lodi. Už při plavbě na mírně rozbouřeném moři se do kasemat mohla dostat voda. Munice sekundární ráže také nebyla příliš dobře chráněna a například v [[Bitva u Jutska|bitvě u Jutska]] došlo k požáru na palubě bitevní lodi [[HMS Malaya]], ve kterém téměř došlo k výbuchu sekundárnésekundární munice a ztrátě lodi.
 
Přes některé potíže, které byly navíc částečně vyřešeny během služby, byly lodě třídy Queen Elizabeth považovány za úspěšné v boji. Vypuštění věže ''Q'' a přechod na jiné palivo umožnily zlepšit pancéřovou ochranu a rychlost, přičemž nová děla zvětšila i palebnou sílu nových lodí.