Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
oprava odkazu : omylem bylo uvedeno číslo částky místo čísla předpisu, drobné doplnění formulací, kateg.
Řádek 1:
{{Přesunout|Státní souhlas k výkonu kněžské služby}}
{{Přesnost}}
'''Státní souhlas (k výkonu kněžské služby)''' je povolení, kterým [[komunismus|komunistické]]v Československu státní úřady povolovaly duchovním a [[církevduchovní]]nímm hodnostářůmcírkví a náboženských společností výkon jejich činnosti. O státní souhlas žádalv duchovní (případně církev) [[krajský národní výbor]] (běžní kněží)správě, případněcírkevní [[Státní úřad pro věci církevní]]administrativě nebo vláduv (vyššíústavech církevní hodnostáři). Státní úřady jeho udělování a odnímání běžně používali kpro vydíránívýchovu duchovních, jejicha přemisťováníkteré vbylo rámcitéž republikypodmínkou (souhlaspřiznání bylplatu. zpravidla místně specifikován) či k jejich odstranění z duchovní správy.
 
O státním souhlasu se dobové právní předpisy zmiňovaly též v souvislosti se zřizováním míst v církevní administrativě i s působením církví a náboženských společností jako takovým.
 
O státní souhlas žádala církev nebo sám duchovní [[krajský národní výbor]] (běžní kněží), případně [[Státní úřad pro věci církevní]] nebo vládu (vyšší církevní hodnostáři). Státní úřady jeho udělování a odnímání běžně používali k vydírání duchovních, jejich přemisťování v rámci republiky (souhlas byl zpravidla místně specifikován) či k jejich odstranění z duchovní správy.
 
Pokud [[kněz]] vykonával své povolání bez státního souhlasu, nebyly mu přiznány „osobní požitky“ (zejména plat a následné důchod). Zároveň byl i dále perzekvován: působení bez státního souhlasu bylo obvykle kvalifikováno jako [[trestný čin]] ''maření dohledu nad církvemi''. Tohoto zločinu se dopouštěl i kněz, který by vykonal nějaký kněžský úkon mimo místo, pro něž byl jeho souhlas vyměřen (často např. kněz, který vedl své farníky na pouť, tak nesměl na poutním místě sloužit mši).
Řádek 9 ⟶ 13:
''„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení a že nepodniknu nic, co by bylo proti jejím zájmům, bezpečnosti a celistvosti. Budu jako občan lidově demokratického státu plnit svědomitě povinnosti, jež vyplývají z mého postavení, a vynasnažím se podle svých sil podporovat budovatelské úsilí směřující k blahu lidu“''
 
Souhlasy byly udělovány na základě vládního§ nařízení1 a 2 zákona č. 68218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, kterékterý bylobyl účinnéúčinný v období [[1. 11.listopad]]u [[1949]] -do [[20. 11listopad]]u [[1992]], a nařízení č. 223/1949 Sb. vlády Československé republiky, o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem (změny: 36/1971 Sb., 47/1981 Sb., 425/1990 Sb., 578/1990 Sb., zrušen 522/1992 Sb.).
 
== Externí odkazy ==
{{Komunistický pahýl}}
* Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem, [http://www.mvcr.cz/sbirka/1949/sb67-49.pdf částka 67/1949 Sbírky zákonů republiky Československé]
* Nařízení vlády č. 223/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem, [http://www.mvcr.cz/sbirka/1949/sb68-49.pdf částka 68/1949 Sbírky zákonů republiky Československé]
 
{{Komunistický pahýl}} {{Náboženský pahýl}}
 
[[Kategorie:Komunistický režim v Československu]]
[[Kategorie:Pronásledování katolické církve v Československu]]
[[Kategorie:Veřejná správa]]
[[Kategorie:Dokumenty]]
 
[[pl:Státní souhlas]]