Ořechovka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZYMH (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
ZYMH (diskuse | příspěvky)
+ architektura
Řádek 21:
 
Na závěr stojí za to ještě zmínit přísná pravidla, kterým výstavba na Ořechovce podléhala. Na každé parcele v družstevní kolonii směl vzniknout pouze jeden jednopatrový domek bez přístaveb a křídel. Suterény směly být stavěny pouze ve svahu. I oplocení pozemků bylo jednotně stanoveno, mělo se jednat o podezdívku s průhledným laťovým nebo železným plotem. Mezi jednotlivými zahradami bylo zakázáno oplocení z plné hradby. Také byl zakázán v zahradách u vilek chov domácího zvířectva a samozřejmě byla ve čtvrti zakázána stavba jakýchkoliv průmyslových objektů.
 
==Architektura==
Mnoho vil na Ořechovce bylo stavěno předními českými architkety své doby a patří mezi významné stavby moderní architektury 20. let 20. století.<br />
Například leze zmínit červenobílé cihlové vily od architekta [[Pavel Janák|Pavla Janáka]], které leží mezi ulicemi Cukrovarnická, Na Ořechovce a Lomená. Náleží jim čp. 492 - 496 a ve své době byli jejich majiteli např. malíři [[Emil Filla]], [[Vincenc Beneš]], hudební skladatel [[Iša Krejčí]] a sochař [[Bohumil Kafka]].<br />
Dále zde jsou architektonicky významné vily přímo architektů Ořechovky, které si sami navrhli. Jedná se o čp. 488 na Macharově náměstí od [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]] a např. o čp. 489 [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]] tamtéž. Samozřejmě na Ořechovce stojí ještě mnohem více vil od předních architektů meziválečného období.
 
Mezi významné budovy Ořechovky lze ještě zařadit dominantní budovu Výzkumného ústavu cukrovarnického z roku 1922 (čp. 112), kterou projektoval [[Josef Záruba-Pfeffermann]]. Avšak nejznámější vilou Ořechovky je zcela jistě '''[[Müllerova vila]]''' od vídeňského architekta [[Adolf Loos|Adolfa Loose]], který ji celou, včetně interiérů, detailně navrhl za spolupráce s architektem [[Karel Lhota|Karlem Lhotou]]. [[Müllerova vila]] stojí v ulici Nad Hradním vodojemem kousek od [[Staré Střešovice|Starých Střešovic]] (čp. 642).
 
==Zdroje==