Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava literatury |
vedení žižkovské trasy |
||
Řádek 21:
V květnu [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k [[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit. <ref name=iv /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však byly na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně. <ref name=iv /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883. <ref name=iv>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit. <ref name=iv />
V červnu [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. Krátce poté byla dokončena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
V prosinci [[1883]] byla zprovozněna trať, která vedla ze Žižkova (
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43 [[kilometr]]u.{{chybí zdroj}}
| |||