Wikipedie

Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odkaz na most aj.
rozšíření
Řádek 3:
 
== Anglicko-česká tramwayová společnost ==
V roce [[1873]] založili [[Bernard Kollman]] a [[Zdeněk Kinský|Zdeněk hrabě [[Kinský]] [[Anglicko-česká tramwayová společnost|Anglicko-českou tramwayovou společnost]] a ta obdržela [[5. březen|5. března]] 1873 [[koncese|koncesi]] ke stavbě a provozování kolejové pouliční dráhy s koňským pohonem. Z finančníchdůvodu hospodářské důvodůkrize však záměr nakonec nebyl realizován.<ref name=crkal>Jiří Crkal ml.: ''Historie MHD, díl druhý, Pražská koňka'', [http://www.praha-klanovice.cz/upload/klanovice12_05.pdf Klánovický zpravodaj 12/2005], str. 12–13</ref>
 
== Otletova koňka ==
Řádek 10:
Kolejnice koňky byly zpočátku dřevěné, jen pobité plechem, na dřevěných pražcích. Tratě byly zpočátku jednokolejné s [[výhybna]]mi. V letech 1876–1883 bylo několik úseků zdvojkoleněno a bylo dostavěno několik výhyben. V té době byly také některé dřevěné kolejnice nahrazeny „vídeňským způsobem“ kovovými traverzami, na nichž byly, přišroubované ploché žlábkové kolejnice, dřevěné pražce byly přitom nahrazeny jen kovovými [[rozpona]]mi ([[rozchodka]]mi).<ref name=crkal />
 
Linky koňky nebyly číslované, ale označovaly se barevnými čtverci nebo čtverci s barevnými výsečemi, za tmy kruhovými prosvětlovanými terči. Poslední večerní spoj byl označen modrou svítilnou. Linek bylo po dokončení celé sítě celkem šest. Jezdilo se od 6:30 do 22 hodin, základní interval byl 7 minut.<ref name=crkal /> Průměrná cestovní rychlost byla 8 km/h. <ref name=iv />
 
[[Vozovna|Vozovnu]] měla koňka nejprve v [[Karlín]]ě u dnešní křižovatky Sokolovská – Šaldova (1875, 10 vozů a 32 koní), od roku 1876 i na Smíchově (smíchovská vozovna byla roku 1883 přemístěna, resp. nahrazena novou, již zděnou vozovnou). Další vozovny pak byly na Žižkově a na vinohradské Zvonařce.<ref name=crkal />
 
Vozy od roku 1876 dodávala firma [[Ringhoffer]], většina vozů koňky byla později přestavěna na vlečné vozy elektrické dráhy.<ref name=crkal /> V roce 1890 měla koňská dráha 117 vlečných vozů a 528 koní. <ref name=mhdnet>[http://www.mestskadoprava.net/index.php?mod=staticpages_view&page_id=184 Historie MHD v Praze], mestskadoprava.net</ref>
 
== Tratě ==
První trať vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (vod místechprávě dnešníhobudovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní linky [[Metro v Praze|metra]] [[B (linka metra v Praze)|B]]. Roku [[1876]] byla ještě prodloužena za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a.
 
V květnu [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit. <ref name=iv /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však byly na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně. <ref name=iv /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883. <ref name=iv>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
V&nbsp;roce [[1882]] byla síť koňské tramvaje rozšířena do čerstvě vzniklých měst [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] a&nbsp;[[Žižkov]].
 
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit. <ref name=iv />
V roce [[1883]] byla vybudována trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] k Andělu. Další trať vedla ze Žižkova (Chelčického ulice) přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], [[Staroměstské náměstí]], [[Mariánské náměstí]] a Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name=crkal /> ▼
 
V červnu [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. Krátce poté byla dokončena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u. ▼
 
▲V roceprosinci [[1883]] byla vybudovánazprovozněna trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] k Andělu. Další traťkterá vedla ze Žižkova (usedlost Bezovka, Chelčického ulice) přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, [[Staroměstské náměstí]], [[Mariánské náměstí]] a, Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]]., <ref name=iv /> <ref name=crkal />
V roce [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka) a úsek Josefské náměstí – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešních Veletržního paláce), v roce [[1885]] prodloužený až do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name=crkal /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km. <ref name=crkal />▼
 
▲Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{chybí zdroj}}
 
▲V roce [[1884]] byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (nynější konečná Zvonařka). aTéhož úsekroku začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešníchdnešního Veletržního paláce), v roce [[1885]] prodloužený až do [[Královská obora|Královské obory]].<ref name=crkal /> V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km. <ref name=crkal />
 
Spojení Újezdu s Malostranským náměstím dlouho nebylo možné, protože Karmelitská ulice byla v místě před vyústěním do náměstí (dům U klíčů) příliš úzká. Teprve v roce 1900 byl učiněn průlom, a ačkoliv trať byla budována již pro elektrický provoz, provizorně zde ještě nějaký čas jezdila koňka. <ref name=senat>[http://www.senat.cz/tmp_sqw/3ec20001.DOC Tramvaj ve Valdštejnské ulici?], Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR</ref>
 
== Elektrizace ==
Otletova Pražská tramway byla městem kritizována za zhoršující se stav infrastruktury a postupně se společnost zapletla do řady [[soudní proces|soudních procesů]] s městem, řešila se například přednostní práva na stavbu tratí. Elektrické podniky nakonec celou síť [[27. červen|27. června]] [[1898]] odkoupily<ref name=crkal /> (nebo 30. června<ref name=mhdnet />) odkoupily a převzatou koňku v období do roku [[19051901]] (s výjimkou [[Karlův most|Karlova mostu]]) postupně přebudovaly na elektrickou tramvaj.
 
Elektrizace probíhala v tomto pořadí: <ref name=bilekII>[http://tram.rusign.com/cz/pr-tr-2.htm Tramvaje v Praze 1875–1999, II. epocha - Ve jménu elektřiny (1891–1925)], Český dopravní server, Richard Bílek, 2001</ref>
* 8. září 1898 Josefské náměstí – Královská obora <ref name=bilekII /> <ref name=crkal2>Jiří Crkal: Historie MHD v Praze, Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, díl první, [http://www.praha-klanovice.cz/upload/klanovice7-8_06done.pdf Klánovický zpravodaj, č. 7–8/2006], str. 6–7 </ref>
* 28. září 1899 Josefské náměstí – Můstek – Národní divadlo <ref name=bilekII /> <ref name=ndkn>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2007072801 Trať Národní divadlo-Karlovo náměstí], prazsketramvaje.cz</ref>
* 14. května 1900 Josefské náměstí – Karlín <ref name=pdz12>[http://dp-kontakt.xf.cz/zemepis.htm Pražský dopravní zeměpis, vybrané části]</ref> <ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041632 Trať Balabenka – Palmovka – Těšnov], web Pražské tramvaje
</ref>
* 14. května 1900 Můstek – Muzeum <ref name=bilekII />
* 23. června 1900 Muzeum – Nuselské schody, <ref name=bilekII /> současně byla trať na konci přeložena a prodloužena pod [[Nuselské schody]] <ref name=pdz12 />
* 18. prosince 1900 Státní nádraží – Lazarská – Palackého náměstí – Smíchovské nádraží. <ref name=bilekII /> Současně byly propojeny dosavadní koňská a elektrická dráha u křižovatky Spálená-Lazarská-Myslíkova <ref name=ndkn /> <ref name=pdz12 />
* 17. června 1901 Újezd – Anděl, současně se zprovozněním nového [[most Legií|mostu Legií]]. <ref name=pdz12 />
* 26. srpna 1901 Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Bulhar. <ref name=bilekII />
* 28. října 1901 Křižovnické náměstí – Národní divadlo <ref name=bilekII /> <ref name=ndkn />
* 28. října 1901 Bulhar – Olšanské náměstí (část trati přeložena) <ref name=bilekII />
* 28. září 1905 Křižovnické náměstí – Malostranské náměstí <ref name=bilekII />
 
Poslední pravidelná jízda koňské tramvaje v Praze se konala [[12. květen|12. května]] [[1905]],<ref name=senat /> poslední spoj vyjel v 18 hodin z Křižovnického náměstí. <ref name=crkal2 />
Jako poslední byl elektrizován úsekÚsek trati na [[Karlův most|Karlově mostě]] byl v září 1905 elektrizován jako poslední, a to pomocí tzv. spodního přívodu elektrického proudu, který již předtím Křižík odzkoušel [[Elektrická dráha na Letné|na Letné]]. Systém byl sice na svoji dobu velmi moderní, ale také velmi poruchový, a&nbsp;v&nbsp;provozu tak vydržel pouhé tři roky a pak byl od 1. května 1908 nahrazen autobusovou linkou, která také dlouho nevydržela.
 
== Odkazy ==
Řádek 50 ⟶ 71:
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.senat.cz/tmp_sqw/3ec20001.DOC Tramvaj ve Valdštejnské ulici?], Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR
* [http://www.prazsketramvaje.cz/ Pražské tramvaje], zájmový web, {{ISSN|1801-9994}}
* [http://vetinari.wz.cz/ Historie pražské městské hromadné dopravy] (vetinari.wz.cz)
* [http://www.izdoprava.cz/image/200603051707_Mapka%20Tramvaj.jpg Schema tramvajové sítě pražské aglomerace v roce 1897], internetový zpravodaj Komunikace a doprava
* [http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.
* [http://tram.rusign.com/cz/tram-a.htm Po zrušených tramvajových tratích v Praze], Český dopravní server, Richard Bílek, 2001
* Jiří Crkal: Historie MHD v Praze, Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, díl první, [http://www.praha-klanovice.cz/upload/klanovice7-8_06done.pdf Klánovický zpravodaj, č. 7–8/2006], str. 6–7
 
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Praze]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Koněspřežná_tramvaj_v_Praze“