Ořechovka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ historie, etymologie, zdroje |
|||
Řádek 13:
===Vilová čtvrť===
Díky vzniku [[ČSR|Československé republiky]] v roce [[1918]] se stala [[Praha]] hlavním městem nového státu. To přineslo především vznik nových státních institucí a masivní stěhování obyvatel do [[Praha|Prahy]]. S tím tedy spojená potřeba výstavby nových čtvrtí. Roku [[1922]] byly [[Střešovice]] společně s dalšími obcemi připojeny k [[Velká Praha|Velké Praze]], ale již roku [[1919]] započalo plánování výstavby nové čtvrti s domky pro úřednictvo.<br />
Soutěž na projekt nové čtvrti vyhráli se svým návrhem architekti [[Jaroslav Vondrák]] a [[Jan Šenkýř]]. Jednalo se o projekt tzv. [[Zahradní město|zahradního města]], který našel svou inspiraci v [[Anglie|Anglii]], kde myšlenka zahradních měst vznikla. Tato [[Zahradní město|zahradní města]] reagovala svým vznikem na nepříliš pohledné a nehygienické dělnické kolonie vznikající ve městech díky [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]]. Teorii zahradního město utváří především anglický úředník [[Ebenezer Howard]], který se snaží řešit problém průmyslových měst a vytvořit zdravější město, kde by bylo příjemné žít - pracovat, i odpočívat.<ref>[http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=10641&sec=10019&lang=cz Archinet.cz - Zahradní města]</ref> Právě na principech [[Zahradní město|zahradních měst]] je vyprojektována vilová čtvrť Ořechovka s dostatkem zeleně a příjemná pro trávení volného času. Její výstavbu lze rozdělit celkově do tří etap.
''První etapa'' probíhala mezi lety 1920 a 1923. V této době byly postaveny družstevní vily pro úředníky v severní části Ořechovky. Celkem bylo postaveno 197 domů s 224 byty. Tato zástavba byla stavěna kolem centrální budovy čp. 250 od architekta [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]]. Tato budova se stala obchodním a společenským centrem nové vilové čtvrti. Byla zde umístěna řada obchodů, kino, restaurace, kavárna s vinárnou a ordinace lékařů. V roce 1927 byl společenský význam této budovy ještě zvýšen rozšířením o nový divadelní a taneční sál. Rovněž zde byla knihovna, pošta a spolková místnost.<ref>http://student.fsid.cvut.cz/~zemanj5/historie.htm Historie Ořechovky</ref><br />
''Druhá etapa'' výstavby probíhala od roku 1923 do roku 1930. Výstavba v těchto letech stoupala především k jihu k hřebeni střešovického kopce. Kromě družstevních domů se stavěly především velké izolované vily podle jedinečných projektů. Do roku 1930 byla již v podstatě celá Ořechovka zastavěna a tak posledním nevyřešeným územím bylo hlavní náměstí, dnes nazývané Macharovo. Původně zde měla státi škola, ale obyvatelé Ořechovky prosazovali spíše parkové řešení s tenisovými kurty a zachování volného prostranství. Toto řešení se nakonec občanům z Ořechovky sdruženým ve spolku [[Beseda na Vořechovce]] podařilo prosadit. Náměstí na vlastní náklady podle projektu arch. [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]] upravili, vybudovali zde tenisové kurty dětské hřiště a i sáňkařské dráhy vytvořené mírným zvýšením terénu. Na závěr byl v parčíku na náměstí postaven ještě roku 1928 pomník střešovickým padlým z [[První světová válka|První světové války]].<br />
''Třetí etapa'' pak zahrnovala především rozšíření čtvrtě především na západ směrem k [[Veleslavín|Veleslavínu]]. Šlo o výstavbu výhradně izolovaných vil směrem k dnešnímu [[Chládkovo zahradnictví|Chládkovu zahradnictví]]. Tím byla výstavba na Ořechovce v podstatě ukončena a vznikl zde uzavřený urbanistický celek.
Na závěr stojí za to ještě zmínit přísná pravidla, kterým výstavba na Ořechovce podléhala. Na každé parcele v družstevní kolonii směl vzniknout pouze jeden jednopatrový domek bez přístaveb a křídel. Suterény směly být stavěny pouze ve svahu. I oplocení pozemků bylo jednotně stanoveno, mělo se jednat o podezdívku s průhledným laťovým nebo železným plotem. Mezi jednotlivými zahradami bylo zakázáno oplocení z plné hradby. Také byl zakázán v zahradách u vilek chov domácího zvířectva a samozřejmě byla ve čtvrti zakázána stavba jakýchkoliv průmyslových objektů.
==Zdroje==
| |||