Šafšawán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FlaBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sv:Chefchaouen
Vitecek (diskuse | příspěvky)
+ infobox
Řádek 1:
{{Infobox sídla světa
[[Image:Chefchaouen Maroko.jpg|right|Chefchaouen na mapě Maroka|thumb]]
| jméno = Chefchaouen
| orig.jméno = شفشاون
| foto = Soubor:MoroccoChefchaouen fromhill1.jpg
[[Image:MoroccoChefchaouen| fromhill1popisek.jpg|right|foto = Pohled na Chefchaouen z okolních hor (pohoří [[Rif]])|thumb]]
| vlajka =
| znak =
| souřadnice =
| nad.výš =
| stát = Maroko
| pojem.vyšší.celek = region
| název.vyšší.celek = [[Tanger-Tétouan]]
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| admin.děl =
| mapa = Soubor:Chefchaouen Maroko.jpg
| velikost mapy =
| rozloha =
| obyvatelé = 35 709
| rok = 2004
| hustota =
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| starosta = Mohamed Said al-Alami
| web =
| telefon =
| PSČ = 91000
}}
 
'''Chefchaouen''' ([[arabština|arabsky]] شفشاون, [[španělština|španělsky]] Xauen), někdy též zkráceně '''Chaouen''' dle místních, je město na severu [[Maroko|Maroka]] v pohoří [[Rif]] se 42 914 obyvateli ([[1994]]). Město je proslulé u turistů díky své typické modré barvě na fasádách domů a pěstování [[Konopí seté|konopí]] v okolních horách a prodeje [[hašiš]]e.
 
Řádek 5 ⟶ 33:
Město bylo založeno v kraji, které místní muslimové považovali za svaté kvůli přítomnosti hrobky [[Moulay Abdessalam Ben Mchich|Moulaye Abdessalama Ben Mchicha]], svatého patrona kočovného kmene Djebeli a jednoho ze „[[čtyři pilíře islámu|čtyř pilířů islámu]]“. Jeho vážnost se v následujících stoletích prohlubovala díky místním procesím i [[marabout]]ům – „svatým“ jež vykazovali nadpřirozenou moc. Město samotné bylo založeno v roce [[1471]] jedním z následovníků Abdessalama – Moulayem Rachidem (tzv. [[šeríf]]em, potomkem [[Mohamed]]ovým). Město mělo sloužit jako tajná základna k útokům na [[Portugalci|Portugalce]] usazené v [[Ceuta|Ceutě]] a [[Ksar es Seghir|Ksaru es Seghir]].
 
[[Image:2006 Chefchaouen-Hamam.jpg|right|Typická modro-bílá omítka v Chefchaouenu|thumb]]
V dalších letech se počet obyvatel rozrůstal zejména o [[Muslim|muslimské]] a [[Židé|židovské]] uprchlíky ze [[Španělsko|Španělska]] a Chefchaouen se stával stále více autonomním a protievropsky zaměřeným městem. Jednu dobu dokonce představoval centrum polozávislého [[emirát]]u, pod jehož moc spadala velká část severozápadu. Tento emirát spolupracoval s wattasidskými [[sultán]]y z [[Fes]]u.
 
Postupně však město upadalo a stal se z něj téměř izolovaný zapadákov. V roce [[1920]] do Chefchaouenu dorazili [[Španělé]], které zaskočila přítomnost Židů hovořících středověkou [[kastilština|kastilštinou]], čili jazykem ve Španělsku již téměř čtyři sta let mrtvým.
 
[[Soubor:MoroccoChefchaouen_downtown.jpg|left|V současnosti město žije hlavně díky turismu|thumb]]
Díky své izolovanosti navštívili město před příchodem Španělů pouze tři cizinci ze Západu. Dva misijní průzkumníci (Francouz Charles de Foucauld, jenž ve městě v roce [[1883]] v převleku za [[rabín]]a pobyl pouhou hodinu a William Summers, kterého místní obyvatelé otrávili roku [[1892]]) a britský novinář [[Walter Harris]], kterého v roce [[1889]] inspirovala k návštěvě ta skutečnost, že „ani ne tři hodiny jízdy od [[Tangier]]u existuje město, do nějž je vstup křesťana považován za něco nemyslitelného“. Po té, co se jeho přítomnost rozkřikla mezi lidem, přišel o život.
 
== Současnost ==
[[Image:MoroccoChefchaouen fromhill1.jpg|right|Pohled na Chefchaouen z okolních hor (pohoří [[Rif]])|thumb]]
V současnosti žije město zejména z turismu. Chefchaouen je totiž součástí populárního turistického okruhu severní částí Maroka. V ulicích je spousta stánků a obchůdků se suvenýry a pořádají se tu tradiční souky.
 
Řádek 19 ⟶ 46:
 
== Architektura ==
[[ImageSoubor:2006 Chefchaouen-Hamam.jpg|rightleft|Typická modro-bílá omítka v Chefchaouenu|thumb]]
Architektura je stejně jako ve městě [[Tetouan]] značně ovlivněna andaluským charakterem. Je o něco méně zdobná a honosná, často však stejně invenční. To, co však turisty přitahuje nejvíc, jsou bílo-modře nalíčené fasády lemované zlatavými kamennými zdmi. Střechy městských domů s širokými převisy jsou často obložené kachlíky a značně se odlišují od plochých střech ve zbytku Maroka.