Zavinění: Porovnání verzí

Odebráno 41 bajtů ,  před 13 lety
rekat
m (typografické úpravy Narozdíl > Na rozdíl apod.)
(rekat)
Objektivní, subjektivní nebo obojí zavinění je v některých případech podmínkou [[odpovědnost]]i jednající osoby. Ve vztahu k trestnímu právu subjektivní zavinění tvoří součást tzv. [[subjektivní stránka trestného činu|subjektivní stránky trestného činu]], tedy [[trestní odpovědnost]]i, která je dále podmíněna například [[věk]]em a [[příčetnost]]í.
 
'''Zavinění''' v [[etika|etice]] se spíše popisuje slovy [[vina]] nebo [[hřích]].
 
== Zavinění v českém právu ==
 
V [[Česko|českém]] právu je zavinění zmiňováno, případně definováno, například v těchto zákonech:
* [[Trestní zákon]] (§ 3–6 zák. č. 140/1961 Sb. v plat. zn.)
 
=== Forma zavinění ===
 
V českém trestním a přestupkovém právu se (téměř shodně) rozlišují tyto druhy zavinění:
* '''Zavinění [[úmysl]]né''' (dolózní)
 
==== Úmysl přímý ====
[[Pachatel]] chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem. Nezáleží přitom na tom, do jaké míry si byl jist nebo doufal, že se mu to podaří.
 
[[Pachatel]] chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem.
 
Nezáleží přitom na tom, do jaké míry si byl jist nebo doufal, že se mu to podaří.
 
Např.: [[Pachatel]] bodne nožem svou oběť, protože ji chce usmrtit (ale nemusí si být jist, že se mu to podaří).
 
==== Úmysl nepřímý (eventuální) ====
 
Pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zákonem chráněného zájmu, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
 
 
==== Nedbalost vědomá ====
 
Pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.
 
 
==== Nedbalost nevědomá ====
 
Pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
 
 
=== Podmíněnost odpovědnosti zaviněním ===
 
K [[trestnost]]i činu je třeba zavinění úmyslné, nestanoví-li trestní zákon u příslušné skutkové podstaty výslovně, že postačí i nedbalostní zavinění. K odpovědnosti za přestupek naopak postačí zavinění z nedbalosti, pokud zákon nestanoví výslovně, že je třeba úmyslné zavinění. K odpovědnosti za škodu způsobenou protiprávním jednáním je třeba zavinění škody (tedy objektivní zavinění, přičemž subjektivní stránka zavinění je posuzována v rámci otázky, zda jde o protiprávní jednání).
 
 
=== Zavinění nezakládající trestní a přestupkovou odpovědnost ===
 
Trestní a přestupkové předpisy nepopírají možnost jiných forem zavinění, ale takové formy nepostačují k uplatnění odpovědnosti. K trestnosti činu nebo odpovědnost za přestupek tedy nepostačují například tyto formy zavinění (způsobení) (první dva případy trestní zákon z odpovědnosti vylučuje výslovně jako tzv. [[nepříčetnost]]):
 
==== Nerozpoznání následků pro duševní poruchu ====
 
Pachatel může nerozpoznat [[společenská nebezpečnost|společenskou nebezpečnost]] činu pro duševní poruchu nejspíše tehdy, je-li příčinou nerozpoznání porucha s [[blud]]y (typicky [[schizofrenie]]) (F20–F29) nebo mentální [[retardace]] (F70-F79 dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí]] MKN-10).
 
 
==== Neschopnost ovládat své jednání pro duševní poruchu ====
 
Do této kategorie by nejspíš mohlo spadat jednání ve stavu [[náměsíčnost]]i (somnambulizmus, F51.3) nebo některých forem schizofrenie.
 
 
==== Omezenost nebo mylnost uvažování ====
 
Do kategorie nerozpoznání možných následků činu z důvodu omezenosti nebo mylnosti uvažování připadnou případy, které jsou podobné činům z nevědomé nedbalosti, ale nelze o nich říci, že pachatel „měl a mohl“ znát následky svého jednání. Nejde tedy o nedbalost, ale o omyl nebo o omezenost myšlení danou kulturně-sociálním rámcem nebo o situaci, kdy větší úsilí vynakládané na zkoumání možných následků jednání by obecně bylo považováno za nepřiměřené. Může jít také o hloupost v míře, jaká nedosahuje kvalit nutných k tomu, aby byla diagnostikována jako duševní porucha.
 
 
==== Nešikovnost ====
 
Z právního hlediska podobný případ jako předchozí.
 
 
==== Názor odlišný od zákonodárce ====
 
Pachatel má názor (správný nebo chybný), že
* zákonné ustanovení nechrání legitimní (právním řádem deklarovaný) zájem, nebo
* g) když skutek se stal z neodolatelného donucení nebo u výkonu spravedlivé nutné obrany. Že však tu byla spravedlivá nutná obrana, za to má se míti jen tehdy, když lze …důvodně souditi, že pachatel užil toliko obrany potřebné, aby odvrátil… nebo že toliko z poděšení, ze strachu nebo z leknutí vykročil z mezí takové obrany.
 
[[Kategorie:Právo]]
[[Kategorie:Trestní právo]]