Dobříš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - maxmilián II ---> maxmilián II. habsburský (maxmilián II. odkazoval na rozcestník)
Vitecek (diskuse | příspěvky)
+ obrázek
Řádek 44:
| části = [[Dobříš]] • [[Trnová (Dobříš)|Trnová]]
}}
[[Image:Dobris-Zamek.jpg|thumb|300px|right|Dobříšský zámek z nádvoří]]
 
 
'''Dobříš''' (rod ženský, i když místní používají i rod mužský) je [[město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v [[okres Příbram|okrese Příbram]].
Řádek 63 ⟶ 61:
 
=== Období po husitských válkách ===
[[Image:Dobris-Zamek.jpg|thumb|300px|rightleft|Dobříšský zámek z nádvoří]]
Pobořený hrad zapsal Zikmund v roce [[1422]] Bedřichu a Hanuši z Kolovrat. Od Hanušeho vykoupil Vargač král [[Jiří z Poděbrad]], aby ho roku [[1461]] zastavil svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichu a Hynkovi. Ti se však statku opět vzdali, a to v roce [[1472]]. Poté se v držbě hradu vystřídali ještě [[Jindřich ze Švamberka]] a [[Děpold z Lobkovic]], než jeho synové vrátili roku [[1530]] Dobříš [[Ferdinand I.|Ferdinandu I.]] Předtím však stihlo městečko téměř zpustnout (zbylo zde pouze 27 usedlostí) a místo něj vzniknout městečko nové necelý kilometr západněji, v okolí dnešního dobříšského náměstí. Roku [[1543]] vrátil král Ferdinand Dobříši všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským.
 
Řádek 72 ⟶ 71:
 
=== Dobříš za dob Mansfeldů ===
[[Image:Dobris-Zamek-celo.jpg|thumb|300px|right|Pohled na Dobříšský zámek zvenčí]]
V roce [[1630]] odpadla Dobříš od královské koruny znovu a už definitivně. Zámek a celý statek koupil pruský hrabě [[Bruno z Mansfeldu]]. Panovník si pouze vymínil právo lovu na černou a červenou zvěř (kančí a vysokou) ve zdejších lesích, a to na věčné časy.
 
Řádek 82:
V roce [[1745]] začaly stavební práce na honosném zámku ve slohou pozdního baroka s rozsáhlým parkem. Zámek byl stavěn podle plánů architektů [[G. N. Servandoni]]ho a [[Robert de Cotte mladší|Roberta de Cotte]] mladšího, kteří našli inspiraci ve [[Vídeň|vídeňském]] zámku [[Schönbrunn]]. Stavba trvala celých dvacet let. To už Mansfeldům patřil titul knížat a jejich panství bylo značně rozšířeno skoupením okolních statků.
 
[[Image:Dobris-kostel.jpg|thumb|left|230px|Kostel Nejsvatější trojice na Dobříši (naproti zámku)]]
Budování a údržba rozsáhlého komplexu si vyžadovala obrovské náklady. Kromě peněz získaných prodejem panství [[Horažďovice]] pramenily hlavní zisky knížecí rodiny z roboty poddaného lidu. Dobříšský lid nebyl nikdy před tím tak zatížen robotou a tresty za neuposlechnutí jako v této době. Nejeden chudák zemřel pod ranami karabáče. Tyto poměry vyústili téměř k otevřenému povstání. Lid však zachránilo udání sousedního šlechtice, na jehož základě přijela na Dobříš císařská vyšetřující komise a dobříšský pán byl donucen zaplatit pokutu 2 000 [[dukát]]ů a vyrovnat se s poddanými. Císařovna [[Marie Terezie]] jej dokonce na čas zbavila správy svého panství. Vrchní správce svoboda byl jakožto hlavní viník odsouzen na čtyři roky těžkého žaláře. Z této doby pochází úsloví ''Dobříš – odříš''.
 
=== Dobříš za dob Colloredo–Mansfeldů ===
[[Image:Dobris-Zamek-celo.jpg|thumb|300px|right|Pohled na Dobříšský zámek zvenčí]]
 
V roce [[1780]] vymřeli [[Mansfeldové]] po meči a Dobříš tak vyženil příslušník opočenského rodu [[Colloredové|Colloredo]] s podmínkou, že k svému jménu připojí ještě Mansfeld.
 
Řádek 93 ⟶ 92:
V roce [[1821]] se město dočkalo nové [[empír]]ové radnice s hodinovou věžičkou, která vystřídala původní, ještě dřevěnou radnici.
 
[[Soubor:Dobris.JPG|thumb|right|Náměstí v Dobříši]]
Přestavbou [[Pasovská silnice|Pasovské silnice]] na počátku [[19. století]], zřízením poštovní stanice ([[1825]]), [[telegraf]]ního úřadu a [[železnice]] spojující Dobříš s [[Praha|Prahou]] ([[1897]]) došlo k výraznému oživení zdejších živností, cestovního ruchu. Zdejší ubytovací hostince, které byly z velké části dílem Židů (mimo jiné i Hotel Heinz), se těšili dobré pověsti.
 
Roku [[1850]] se stala Dobříš sídlem okresního soudu, později i okresní samosprávy a berního úřadu (K oficiálnímu povýšení městečka na město došlo roku [[1853]]). Významným rokem byl rok [[1865]], kdy zde vznikla první [[Rukavičkářství|rukavičkářská]] živnost. A i v tomto odvětví měli prsty Židé, konkrétně Šalamoun Abeles. Šití rukavic se posléze stalo nejvýznamnějším odvětvím místního [[průmysl]]u.
 
[[Image:2006-07_dobris_rz.jpg|thumb|left|Bývalé Rukavičkářské závody v Dobříši]]
Kolem roku [[1860]] žilo v Dobříši přes 3 000 obyvatel. Tempo vzrůstu se zpomalilo, takže 4 000 obyvatel dosáhla Dobříš až ve třicátých letech [[19. století]].
 
[[Soubor:Dobris.JPG|thumb|Náměstí v Dobříši]]
=== 20. století ===
Velký průmyslový růst zaznamenalo město počátkem [[20. století]], kdy zde byly postaveny [[Rukavičkářské závody Dobříš]] a továrna na kovovýrobu. Z konce 30. let také pochází [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovo]] sanatorium pro nervové, vnitřní a zejména [[respirační choroby]].
Řádek 131:
== Památky a okolí ==
[[Soubor:Mesto Dobris v zime 2004.jpg|left|thumb|Pohled na město Dobříš na Tři Krále 2004]]
[[Image:Dobris-kostel.jpg|thumb|Kostel Nejsvatější trojice na Dobříši (naproti zámku)]]
 
*Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří '''[[Zámek Dobříš|zámek]]''' patřící rodu Colloredo-Mansfeld. V dobách komunismu v něm sídlil klub Československých spisovatelů, někteří (např. [[Bohumil Říha]]) zde i zemřeli. Zámek je přístupný veřejnosti