Wikipedie

Nálet: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
upr. vojenství
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{upravit - vojenství}}
[[Image:Sremska mitrovica all force.jpg|thumb|right|250px|Pohled na krajinu zasaženou masivním náletem.]]
'''Nálet''' je vojenský termín, kterým se označuje letecký [[útok]] na nepřátelské postavení, či [[průmysl]]ovou základnu nepřítele, případně i civilní cíle. Je prováděn prostřednictvím [[letectvo|letectva]] a to nejčastěji za pomocí [[strategický bombardér|strategických bombardérů]] či [[stíhací bombardér|stíhacích bombardérů]], které jsou schopny napadnout nepřátelskécíle na nepřátelském území jak na frontě, tak i hluboko zanepřátelskouza nepřátelskou linií.
 
Pod pojmem nálet je nutno rozumět veškerý letecký útok za pomocí [[kulomet]]ů, raket, nejrůznějšího druhu [[bomba|bomb]] (tříštivé, zápalné) až po vypuštění atomových zbraní z paluby letadla.
 
Podle intenzitymetody náletůprovedení se nálet může rozlišovat na:
* plošný nálet (známo spíše pod pojmem [[kobercové bombardování]], plošné bombardování či strategicképlošné bombardování) – mnoho strojů letíciletících v vedlejednom sebesvazu a zasypávajícízasypávajících určité území množstvím pum.
* bodový nálet ([[taktické bombardování]]) – útok na konkrétní malý cíl (postavení, stroj, bunkr atd.), ne nutně menšími stroji.
 
== Historie ==
 
První letecké bombardování je spojeno s rozvojem letectví respektive vzduchoplavby. Před I. světovou válkou byly nasazovány první pozorovatelské balóny, ze kterých byly vyhazovány nálože. Za I. světové války se objevilyobjevila první letadla, která byla určena pro průzkumnou činnost, ale jejich posádky začaly na palubu nosit [[ruční granát]]y, které nad nepřátelskými zákopy shazovaly. Postupem času byly pro tento účel vyvinuty speciální zbraně a jejich nosiče - bombardéry, které si ještě v téže válce (při bombardování Londýna) odbyly premiéru v roli strategické zbraně.
 
Během II. světové války byly nálety používány běžně, a to jak na čistě vojenské cíle, tak i na cíle více civilní. Ve druhém případě neměly (alespoň ve spojeneckém případě; resp. tento bod byl až hluboko na seznamu priorit) za úkol podlomit morálku obyvatelstva ve vedení dalších bojů, jako spíš města doplácela na přítomnost vojenských cílů. Generalizovat, co se týče používaného typu náletů, dost dobře nejde - pouze v případě východní fronty se dá říci, že Sověti značně preferovali taktické bombardéry a přesné útoky na bodové cíle před strategickými stroji.
Začlenění letectva do pravidelných armád 30. let se ukázala nutností, která měla v následující válce zcela změnit průběh vedení bojů.
 
Během II. světové války byly nálety používány běžně, a to jak na vojenské cíle, tak i na cíle civilní, které měly za úkol podlomit morálku obyvatelstva ve vedení dalších bojů. Během války byl nejčastějším typem kobercový nálet, jelikož tehdejší zaměřovací systémy ještě nebyly na dostatečné úrovni, aby byly schopny bombardovat přesné cíle.
 
Jedním z největších a nehorších (co se týče obětí na životech) byl nálet [[RAF]] a [[USAAF]] na [[Drážďany]] v severovýchodním Německu dne [[13. únor]]a [[1945]]. Celkem při náletu bylo zabito přes 130 000 lidí. Nálet provedly americké ''Létající pevnosti'' [[Boeing B-17 Flying Fortress|B-17]] a britské bombadéry. Z více jak 1000 letadel se nevrátilo pouhých šest. Centrum Drážďan bylo zcela srovnáno se zemí. Byl to horší nálet, než dopad atomové pumy na [[Hirošima|Hirošimu]] nebo [[Nagasaki]].
 
V průběhu 20. století docházelo k modernizaci zaměřovacích systému a pohonných jednotek, což umožnilo vyrobit taktické rakety, které jsou schopny během náletu zasahovat cíle s metrovou přesností.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nálet“