Duncan I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prisudek do uvodni vety |
|||
Řádek 25:
Duncan byl velmi ambiciózní vládce, ale neměl mimořádné schopnosti svého děda Malcolma II., který byl respektovaným panovníkem. Hned první vážné zkoušce byl Duncan I. vystaven roku [[1038]], kdy jižní provincie Skotska napadl hrabě Eadulf. Nepřítele se podařilo odrazit, ale [[mormaer]]ové a náčelníci žádali odplatu a další pronásledovaní vojsk hraběte Eadulfa. Tento plán ale kolidoval s Duncanovou myšlenkou na vojenské tažení na sever a posunutí severních hranic. Duncan se rozhodl pro riskantní a nesmyslné vedení války na obou frontách najednou. Začátkem roku [[1040]] začala Duncanova expanze do [[Northumbrie]] a [[Anglie]]. Zároveň poslal část vojsk do boje proti svému severnímu sousedovi a bratranci [[Thorfinn Sigurdsson|Thorfinnu Sigurdssonovi]], [[jarl]]ovi [[Orkneje|Orknejskému]]. V Northumbrii byla Duncanova vojska tvrdě poražena a skotský velekrál konečně pochopil, že lepší a méně vyčerpávající bude vést válku jen proti jednomu nepříteli. Sjednotil zbytky obou armád a vydal se na sever. Zde byla Duncanova vojska v lodní bitvě poražena a zahnána na útěk. Samotnému Duncanovi se jen s velkými obtížemi podařilo uniknout zajetí. [[Orkneje|Orknejské]] vojsko následně napadalo pobřežní osady a věnovalo se drancování severních provincií [[Skotsko|Skotska]]. V [[Thurso]] pak byla poražena i Duncanova pozemní vojska.
== Duncanova poslední bitva ==
Ve čtvrtek 14. 8. [[1040]] se střetla armáda skotského velekrále Duncana I. s armádou jeho bratrance [[Thorfinn Sigurdsson|Thorfinna Sigurdssona]], [[jarl]]a z [[Orkneje|Orknejí]], v rozhodující bitvě u [[Burghead]]u. Na stranu Thorfinna Sigurdssona se postavil další vnuk Malcolma II., [[mormaer]] z [[Moray]], [[Macbeth I.|Macbeth]] (což byl bratranec obou soupeřů, Duncana i Thorfinna). Z bitvy tří bratranců vyšel jako poražený Duncan I., který se pokusil o útěk. Ten se ale nezdařil a skotský velekrál Duncan I. byl za nejasných okolností zabit v [[Pitgaveny]] u [[Elgin]]u. Orknejská vojska vydrancovala sever Skotska a pak se jarl [[Thorfinn Sigurdsson]] stáhl zpět na [[Orkneje]], přestože si mohl jako vnuk Malcolma II. činit nárok na úřad skotského velekrále. Tento fakt nasvědčuje tomu, že už před bitvou u Burgheadu zřejmě Thorfinn Sigurdsson skutečně uzavřel dohodu s [[Macbeth I.|Macbeth]]em a součástí této dohody bylo i rozdělení moci a území po plánované porážce Duncana I. Macbeth se po Duncanově smrti vydal do [[Scone]], kde byl následně zvolen [[Skotský velekrál|skotským velekrálem]]. To, že proti tomuto vývoji situace nikdo neprotestoval svědčí o tom, že Duncan nebyl příliš oblíbeným panovníkem. Jen členové klanu [[mormaer]]ů z [[Atholl]]u viděli ve zvolení Macbetha katastrofu. Otec Duncana I. [[Crínán z Dunkeldu]] poslal rychle všechny tři své vnuky do [[exil]]u, stejně jako snachu, vdovu po svém synovi. Roku [[1045]] se [[Crínán z Dunkeldu]] pokusil v čele [[atholl]]ských vojsk povstat proti Macbethovi, ale byl poražen a zabit.
== Návrat Duncanova rodu ==
[[Macbeth I.|Macbeth]] byl po sedmnácti letech své úspěšné vlády zabit roku [[1057]] v [[Bitva u Lumphananu|bitvě u Lumphananu]] a skotským velekrálem byl následně zvolen jeho nevlastní syn [[Lulach]]. Ten byl po pouhých sedmi měsících vlády zabit 17. 3. [[1058]], tím okamžikem se rod Duncana I. vrací zpět ke svému ztracenému mocenskému postavení ve Skotsku. Skotským velekrálem se stává syn Duncana I. [[Malcolm III.]], který po svém návratu z [[exil]]u v [[Anglie|Anglii]] zbavil trůnu a života oba své předchůdce. Od doby Malcolma III. je skotský velekrál volen již jen formálně. Dosavadní systém [[tanistry]] je postupně nahrazován zákonem [[primogenitura|primogenitury]] a dědičnosti královského titulu v jednom rodu. Potomci a příbuzní Malcolma III. se tak stali vládnoucí dynastií, která ve Skotsku panovala až do roku 1283.
[[Kategorie:Dějiny Skotska]]
[[Kategorie: Skotští králové]]
| |||