1. československý armádní sbor: Porovnání verzí

Po [[bitva u Sokolova|bitvě u Sokolova]] se čs. vojáci přemístili do [[Novochopersk]]a, kam dorazili 9. května [[1943]]. Zde byla jednotka postupně doplňována o nové příslušníky a vznikla z ní '''1. československá samostatná brigáda,''' která čítala 3.517 vojáků. Část z nich prošla výcvikem v tankové škole v [[Tamba|Tambě]], protože byla snaha získat samostatnost a nezávislost čs. vojáků na sovětské podpoře těžkými zbraněmi. V září roku 1943 čítala výzbroj čs. brigády 10 tanků [[T-34/76]], 10 lehkých tanků [[T-70]], 10 obrněných aut [[BA-64]], 212 automobilů, 62 motocyklů, 6 [[122 mm houfnice M1938 (M-30)|houfnic ráže 122 mm]], 12 [[76,2 mm divizní kanón vz. 42|kanónů ráže 76 mm]], 10 [[Protitankový kanón 45 mm vzor 42|protitankových kanónů ráže 45 mm]], 30 minometů, 99 kulometů, 512 samopalů a 2158 automatických pušek. Začátkem října 1943 odjeli čs. vojáci na frontu, kde byli nasazeni do bojů[[Bitva o Kyjev|bitvy o [[Kyjev]]. Zde vedli hlavní útok, přičemž dosáhli skvělého vítězství, když se 6. listopadu [[1943]] probili městem a když se jim podařilo přetnout ústupovou cestu nepříteli. Tři velitelé tanků- [[Antonín Sochor]], [[Richard Tesařík]] a [[Josef Buršík]] obdrželi titul [[Hrdina Sovětského svazu|Hrdiny Sovětského svazu]], brigáda byla vyznamenána Suvorovým řádem 2. stupně. Další střety s německým protivníkem se udály v rámci [[Žytomyrsko-berdyčevská operace|Žytomyrsko-berdyčevské operace]] u '''Čerchaňova, Vasilkova, Bílé Cerekve, Žaškova''' a '''Ostrožan''' a českoslovenští vojáci si v nich vedli profesionálně, za což si vysloužili uznání nejen v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]].