Lihovar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Sloučení vícenásobně použitých identických referencí. |
m Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
Řádek 11:
Vzrůst družstevních lihovarů, který byl v letech 1912–1914 podporován c. k. rakouskou vládou, byl zaražen první světovou válkou. V roce 1915 byl založen ještě družstevní lihovar v [[Těšice (Mikulčice)|Těšících]] na Moravě a v Pinczi ([[Lučenec]]) na Slovensku, v roce 1918 řepařský družstevní lihovar v [[Nymburk|Nymburce]] (řepařským lihovarům nebyla zabavena výrobní surovina). Náklady na zařízení nového lihovaru byly vysoké, přesto po válce vznikla spousta nových lihovarských družstev, kdy se v zásadě jednalo o konfiskované soukromé lihovary během pozemkové reformy, které byly ke združstevnění předávány středním a drobným rolníkům. Několik lihovarských družstev vzniklo dobrovolnou cestou, kdy se jejich bývalý majitel stal podílníkem družstva, například v roce 1920 družstevní lihovar v [[Pustá Polom|Pusté Polomi]] ve Slezsku, patřící původně velkostatkáři Stolbergovi, v roce 1921 družstevní lihovar v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]], náležející velkostatkáři dr. Sachsovi nebo přenesením soukromého lihovaru p. Kalábové z [[Vanovice|Vanovic]] do [[Biskupice-Pulkov|Biskupic]] u Jihlavy.<ref name="#1">''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9.</ref>
V prvním období pozemkové reformy se jednalo jen v Českých zemích o 54 soukromých lihovarů, které měly být převzaty převážně nově založenými družstvy. Státní pozemkový úřad si ale vyhrazoval, že rozhodne o tom, které budou družstvy převzaty a které zrušeny, přičemž počítal s tím, že strojní a technické zařízení z těch zrušených bude převezeno do horských krajů
Do léta 1922 vznikla na podkladě [[Pozemková reforma v Československu|Pozemkové reformy]] lihovarská družstva: družstevní lihovar v [[Kolinec|Kolinci u Klatov]], družstevní lihovar v [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovicích u Znojma]], patřící původně [[Loucký klášter|Louckému klášteru]], kde po dohodě s nájemcem p. Dvořákem začalo družstvo lihovar provozovat. Celá řada lihovarských družstev byla založena v roce 1922 hned po konfiskacích lihovarů a to: družstva lihovarská ve [[Štěkeň (zámek)|Štěkni]] a [[Řepice|Řepici]] u Strakonic, družstva pro lihovary, patřící původně velkostatkáři dr. [[Windischgrätzové|A. Windischgrätzovi]], družstvo lihovarské v [[Milovice|Milovicích u Prahy]], velkostatkáře [[Kinští|R. Kinského]], družstvo v [[Jetřichovice (zámek)|Jetřichovicích]], původně majitele Neuwirth-Siberová, družstvo lihovarské v [[Hrobice (okres Pardubice)|Hrobicích u Pardubic]], původně majitele Richarda Dräsche, družstvo v [[Ostrov (okres Chrudim)|Ostrově u Opočna]], majitele Fr. Klepala, družstvo v Rábíně u Netolic (nyní [[Malovice (okres Prachatice)|Malovice]]) a v [[Drahonice|Drahonicích u Volyně]], majitele Jana [[Schwarzenbergové|Schwarzenberga]]. Na Moravě to byla velká skupina družstev lihovarských na bývalém panství [[Hrotovice (zámek)|Hrotovickém]], patřícím A. Dreherovi, družstvo v [[Klučov (okres Třebíč)|Klučově]], [[Skryje (Dukovany)|Skryjích]], Valči, Myslibořicích, Krhově, Hrotovicích, Dalešicích a Přešovcích. Družstvo lihovarské bylo založeno též ve [[Štěměchy|Štěměchách]], původně patřících velkostatkáři [[Bedřich Chorinský|Bedřichu Chorinskému]].<ref name="#1"/>
| |||